Španělský návrh na změnu nařízení o užívání jazyků, horizontální diskuse o právním státu, „demografický toolbox“, pracovní oběd ministrů k budoucnosti Evropy zaměřený na přípravu na rozšíření a případné institucionální reformy a příprava říjnové Evropské rady. To byl program říjnové Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Lucemburku, na které zastupoval Česko ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.

Španělský návrh o zahrnutí tří oficiálních regionálních španělských jazyků – katalánštiny, baskičtiny a galicijštiny – mezi oficiální jazyky EU byl zařazen na program zasedání Rady GAC již podruhé. Od posledního zářijového projednání nepředložilo předsednictví žádný upravený návrh.

„Jsem si vědom toho, že některými uvedenými jazyky, jako např. katalánštinou či galicijštinou, hovoří více občanů EU než některými jinými oficiálně uznanými úředními jazyky EU, nicméně zařazení těchto tří jazyků by mělo precedentní charakter, proto je potřeba mít více informací týkajících se zejména administrativních, rozpočtových a právních dopadů tohoto kroku na Unii jako celek,“ řekl ministr Dvořák.

Druhým bodem jednání byla již tradičně diskuse o právním státu. V roli hodnocených států byla tentokrát pětice ve složení Dánsko, Irsko, Estonsko, Řecko a Německo.

„Zpráva o právním státu je užitečný preventivní nástroj. Oceňuji, že můžeme takto otevřeně sdílet ověřené postupy a navzájem se inspirovat, jakož i varovat před slepými uličkami,“ okomentoval Dvořák.

Dalším bodem byl tzv. demografický toolbox, jehož východiskem je odůvodněný předpoklad, že neřešení demografických změn pouze více prohloubí nedostatek pracovních sil na trhu EU, což bude mít negativní dopad na konkurenceschopnost Unie.

„Demografické problémy je třeba řešit systematicky. Podporujeme cíle balíčku, které jsou v souladu s naším národním úsilím o zlepšení fungování trhu práce, růstu produktivity a udržitelnosti veřejných systémů. Je třeba také reagovat na změny ve struktuře společnosti posílením sociálních služeb. Je to způsob, jak předcházet sociálním krizím, které nás mohou čekat. V úvahu je třeba vzít i finanční udržitelnost důchodových systémů,” uvedl Martin Dvořák.

Proběhl také pracovní oběd ministrů k budoucnosti Evropy, který byl zaměřený na přípravu na budoucí rozšíření EU a případné institucionální reformy.

Posledním bodem jednání byla příprava říjnové Evropské rady, jejímž cílem bylo představit a prodiskutovat předložený návrh závěrů, který obsahuje témata jako podpora Ukrajiny, situace na Blízkém východě po útoku na Izrael, revize víceletého finančního rámce 2021‑2027, hospodářská situace či migrace.

„Jsem rád, že se lídři zemí Evropské unie pravidelně vrací k tématu Ukrajiny, nejen její podpory v době války, ale i z hlediska budoucího členství v EU. Považuji totiž ocenění dosavadního pokroku za důležité a motivující,“ uzavřel ministr Dvořák.

Dne 19. září 2023 zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák Česko v Bruselu na již druhé Radě pro obecné záležitosti (GAC) pod taktovkou španělského předsednictví. Ministři členských zemí měli na programu přípravu říjnové Evropské rady, diskutovali o prioritách EU na následující rok, proběhla debata v rámci každoročního dialogu Rady o právním státu a na agendu byl zařazen také španělský návrh na změnu nařízení o užívání jazyků.

Před samotným jednáním Rady  proběhla neformální pracovní snídaně ministrů za účasti ukrajinské místopředsedkyně vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olhy Stefanišyny.

„Ukrajinská vicepremiérka nás mimo jiné informovala i o pokroku své země  v oblasti právního státu, boji proti korupci nebo v oblasti deoligarchizace,“ řekl po setkání ministr Dvořák.

První bodem na Radě samotné bylo nařízení o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství. Španělská vláda podala v srpnu tohoto roku oficiální žádost o zařazení tří oficiálních regionálních jazyků (katalánštiny, baskičtiny a galicijštiny) mezi oficiální jazyky EU.

„V rámci debaty je třeba vnímat, že mezi oficiálními jazyky EU se zatím nenachází žádný regionální jazyk jakéhokoliv státu Unie. My se debatě o tomto tématu nebráníme, ale nejprve je potřeba důkladně zvážit případné právní a rozpočtové důsledky,“ okomentoval návrh ministr.

Druhým bodem na programu byl tzv. Letter of Intent, který vydala Evropská komise v návaznosti na projev o stavu Unie předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen. Dopisem každoročně začíná příprava nového pracovního programu Komise pro nadcházející rok,  jež končí s volbami do Evropského parlamentu v polovině roku 2024.

„Vítám přístup Evropské komise předložit omezený počet nových iniciativ klíčového významu a zaměřit se na dokončení již předložené legislativy. Naší hlavní prioritou zůstává pomoc válkou zasažené Ukrajině, a proto podporuji veškerou komplexní pomoc včetně prodloužení dočasné ochrany, kterou Komise dnes navrhla,“ řekl Dvořák.

Dalším bodem byl také každoroční dialog o právním státu sestávající se z diskuse o obecných trendech a výměny názorů s pěticí členských států. Na španělské předsednictví také padl úkol vyhodnotit dosavadní fungování dialogu.

„Česko obecně ve zprávě dosahuje dobrých výsledků, a to především v reformě státního zastupitelství, aktualizaci protikorupčních strategií, posílení nezávislosti veřejnoprávních médií a daří se nám také významně zvyšovat důvěru v soudnictví  jak mezi českými občany, tak i mezi českými podniky,“ objasnil ministr Dvořák.

Odpoledne se pak ministři členských zemí zabývali přípravou říjnové Evropské rady.

„Jednoznačně vítáme pokračující diskusi nad tématem Ukrajiny. Podporujeme i možné rozhodnutí o zahájení přístupových jednání, které by mělo nastat v prosinci. Ačkoli naše vláda není nakloněna zásadním změnám a navyšování příspěvků ve  víceletém finančním rámci, je  Nástroj pro Ukrajinu, který  by umožnil včasnou pomoc, výjimkou. Oceňujeme také zaměření diskuse lídrů na oblast energetiky, neboť posílení konkurenceschopnosti a odolnosti unijní ekonomiky je ve světle aktuálních výzev naší prioritou,“ uzavřel ministr Dvořák.