18. března 2025

Dne 18. března 2025 se v Bruselu uskutečnilo další zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC), na kterém Česko zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Na březnovém jednání ministři v rámci příprav nadcházející Evropské rady prodiskutovali revidovaný návrh závěrů. Evropská komise rovněž poskytla aktuální informace o vývoji vztahů mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím. Ministři se věnovali také evropskému semestru a přijetí návrhů k hospodářské politice eurozóny.

Prvním bodem jednání byla příprava na březnové zasedání Evropské rady, které se uskuteční ve dnech 20. a 21. března 2025. Revidovaný návrh závěrů zahrnuje témata jako podpora Ukrajiny, situace na Blízkém východě, konkurenceschopnost EU, obrana, víceletý finanční rámec a nové vlastní zdroje, migrace, oceány či multilateralismus.

„Podpora Ukrajiny zůstává pro Česko prioritou. Žádný mír nemůže být přijat bez souhlasu Ukrajiny, a současně členství Ukrajiny v EU ani v NATO nesmí být předem vyloučeno. Ukrajina si zaslouží jasnou evropskou perspektivu,“ zdůraznil ministr.

Dalším důležitým tématem na Evropskou radu bylo jednání týkající se zlepšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Česko dlouhodobě prosazuje prohlubování vnitřního trhu, odstranění administrativních bariér a zajištění cenově dostupné energie, zejména pro energeticky náročné sektory. Kvituje také ambiciózní text k automobilovému průmyslu.

„Evropská ekonomika musí být konkurenceschopná, jinak nebude prosperovat. Musíme podpořit inovace, zajistit dostupnou energii pro průmysl a zjednodušit regulační rámec. Důraz musí být kladen na snížení zbytečné administrativní zátěže,“ uvedl ministr Dvořák.

Dále poskytla Evropská komise ministrům informace o aktuálním vývoji vztahů mezi EU a Spojeným královstvím. Britský premiér Keir Starmer od svého jmenování v červenci 2024 opakovaně vyjádřil zájem o „reset“ vztahů mezi EU a Spojeným královstvím, přičemž hlavními pilíři jsou mezinárodní bezpečnost, vnitřní bezpečnost a hospodářský růst.

„Spojené království je důležitým partnerem Česka i celé Evropské unie, zejména v oblasti obrany, bezpečnosti, boje proti kybernetickým hrozbám a v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Jednotný přístup EU k budoucímu nastavení vztahů s Velkou Británií rozhodně podporujeme,“ uvedl Dvořák.

Ministři diskutovali také o evropském semestru. Součástí jednání bylo i projednání návrhu doporučení pro hospodářskou politiku eurozóny, který bude předložen ke schválení na březnové Evropské radě.

„Evropský semestr je klíčový nástroj pro koordinaci hospodářských politik v EU. Česko vítá zjednodušení pravidel a větší flexibilitu při jejich aplikaci,“ doplnil Dvořák.

Ministr Dvořák na jednání otevřel téma ohroženého financování Radia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) ze strany americké Agentury pro globální média. Už během víkendu oslovil Martin Dvořák své partnery s výzvou k řešení této situace a k zajištění udržitelného financování. Prohlášení zatím podpořilo devět dalších členských států.

„Svoboda médií je naprosto klíčovým pilířem demokracie a Rádio Svobodná Evropa hraje zásadní roli při poskytování nezávislých a objektivních informací. Jeho zánik by znamenal oslabení demokratických hodnot v Evropě i mimo ni,“ uvedl Dvořák.

Prohlášení zdůrazňuje význam tohoto rádia při posilování demokracie, lidských práv a svobody projevu – hodnot, které stojí v základu Evropské unie. Zároveň vyzývá Evropskou komisi a členské státy k poskytnutí finanční podpory, která by zajistila pokračování nezávislé a kritické žurnalistiky.

„Evropa musí stát za svobodou médií. Podpora tohoto rádia znamená ochranu demokracie a nezávislé novinařiny. Výpadek financování by byl vítězstvím pro autoritářské režimy a hrozbou pro evropskou bezpečnost,“ doplnil Dvořák.

Na závěr jednání ministři přijali společné prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2025 a společné závěry o politických cílech na období 2025–2029. Tyto dokumenty budou podepsány na okraj březnového zasedání Evropské rady předsedy tří institucí EU. Na okraj Rady GAC rovněž proběhla neformální pracovní snídaně organizovaná polským předsednictvím (PL PRES) se Svjatlanou Cichanouskou.

25. února 2025

Dne 25. února se v Bruselu uskutečnilo další zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC), na kterém Česko zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Na programu jednání byla příprava březnového zasedání Evropské rady, diskuse o legislativních prioritách pro nadcházející rok i směřování Evropské unie v dlouhodobějším kontextu.

Prvním bodem jednání byla příprava březnové Evropské rady, která se bude zabývat podporou Ukrajiny, situací na Blízkém východě, konkurenceschopností EU, víceletým finančním rámcem, migrací, ochranou oceánů a vnějšími vztahy EU.

„Evropa nemůže zůstat pouze divákem v debatách o budoucím uspořádání evropské bezpečnosti. Musíme být aktivními účastníky mírových jednání a formovat bezpečnostní architekturu našeho kontinentu. Evropská unie má odpovědnost zajistit, aby byl ukrajinský hlas plně respektován a aby budoucí mírové dohody byly spravedlivé a udržitelné,“ zdůraznil ministr Dvořák v kontextu nedávných mezinárodních událostí, kdy Spojené státy a Rusko zahájily přímá jednání o ukončení konfliktu na Ukrajině bez přímé účasti evropských partnerů a samotné Ukrajiny.

Ministr Dvořák také upozornil na včerejší rozhodnutí Valného shromáždění OSN, které přijalo rezoluci potvrzující suverenitu a územní celistvost Ukrajiny, a vyzval k jejímu plnému respektování. Zdůraznil, že jakákoli mírová dohoda musí být založena na principech mezinárodního práva a respektovat práva a potřeby ukrajinského lidu.

Důležitým tématem bylo i posílení konkurenceschopnosti EU. Česko dlouhodobě podporuje odstraňování bariér na vnitřním trhu, snižování administrativní zátěže a zajištění dostupných cen energií, zejména pro energeticky náročné sektory.

„Evropská ekonomika musí být konkurenceschopná, jinak nebude prosperovat. Musíme zjednodušit regulace, podpořit inovace a zajistit, aby se naše podniky mohly rozvíjet v prostředí bez zbytečných překážek,“ dodal ministr Dvořák.

Dalším bodem programu byla debata o pracovním programu Komise na letošní rok a víceletém legislativním plánování í EU, které má zajistit efektivnější plánování právních předpisů a strategických priorit. Česko zdůraznilo nutnost respektování zájmů členských států a zachování úlohy Evropské komise jako „strážkyně smluv“. Ministr Dvořák vyzdvihl potřebu zaměřit se na posilování obranných kapacit EU, rozšíření jednotného trhu a implementaci efektivních návratových mechanismů v migrační politice.

28. ledna 2025

Dne 28. ledna se v Bruselu uskutečnilo první zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) pod taktovkou polského předsednictví, na kterém Česko zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Hlavními tématy jednání bylo představení priorit polského předsednictví, dialog o právním státu a ochrana volebních procesů. Česko na jednání také představilo svůj non-paper k postupné integraci Ukrajiny a Moldavska do vnitřního trhu EU.

Polské předsednictví v Radě EU klade důraz na posilování evropské bezpečnosti, podporu Ukrajiny a ochranu hodnot EU. Hlavními pilíři jeho pracovního programu jsou opatření zaměřená na obranu před hybridními hrozbami, boj proti dezinformacím a posilování odolnosti demokratických institucí. Důraz je kladen také na energetickou bezpečnost, zajištění potravinového zabezpečení a ochranu kritické infrastruktury.

„Těší mě, že priority polského předsednictví reflektují aktuální geopolitickou situaci. Bezpečnost není pouze otázkou obrany, ale zahrnuje také energetickou soběstačnost, digitální odolnost a zajištění stability v našem sousedství. Společně čelíme výzvám, které nás spojují a posilují naši pozici v globálním měřítku. Priority, které si Polsko zvolilo, jako například podpora Ukrajiny, ochrana právního státu a politika rozšiřování EU jsou i našimi klíčovými tématy,“ uvedl ministr Martin Dvořák.

Na zasedání se ministři věnovali také hodnocení právního státu ve čtyřech členských zemích – Maďarsku, Portugalsku, Rumunsku a Slovinsku. Česko podpořilo současný dialog zaměřený na výměnu osvědčených postupů a objektivitu.

Česko na jednání také představilo svůj non-paper, který navrhuje konkrétní kroky pro postupnou integraci Ukrajiny a Moldavska do vnitřního trhu EU. Návrh zahrnuje oblasti, jako jsou telekomunikace, energetika, životní prostředí či zemědělství.

„Podpora postupné integrace Ukrajiny a Moldavska je nejen strategicky důležitá, ale také přináší hmatatelné benefity pro občany těchto zemí. Těší mě, že Non-paper již získal podporu několika členských států, včetně Německa, Švédska a Irska.” uvedl ministr Dvořák.

Na agendu jednání byl na žádost Francie zařazen také bod týkající se ochrany integrity volebních procesů. Česko podpořilo využití stávajících nástrojů, jako je Akt o digitálních službách (DSA), a připojilo se ke společnému dopisu vyzývajícímu k posílení ochrany před zahraničním vměšováním.

„Transparentní a demokratické volby jsou základem našich hodnot. Je nutné čelit hrozbám hybridních útoků, které narušují důvěru lidí v demokratické procesy,” uzavřel ministr.

7. ledna 2025

V úterý 7. ledna 2025 se pod záštitou ministra pro evropské záležitosti a zmocněnkyně vlády pro lidská práva, uskutečnila participativní akce zaměřená na budoucnost právního státu v Česku. Setkání s názvem Právní stát v ČR: Příležitosti pro rok 2025 se zúčastnili odborníci, kteří společně diskutovali nad klíčovými tématy, která mohou posunout kvalitu právního státu v zemi. Odborníci z řad akademiků, představitelů státní správy a neziskového sektoru zde společně debatovali nad tématy spjatými s právním státem, a to v celkem třech workshopech. Ty se postupně zaměřily na posilování pravidel pro předcházení střetu zájmů, férové zadávání veřejných zakázek a participaci na legislativním procesu. Představitelé Zastoupení Evropské komise v Praze dále představili Výroční zprávu o právním státu za rok 2024. Akce vyvrcholila panelovou diskuzí za účasti ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové a bývalé místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové, kteří reflektovali výstupy z jednotlivých expertních workshopů a možné příležitosti a překážky navrhovaných řešení. „Dnešní diskuse o právním státu byla velice inspirativní a ukázala, jak důležité je otevřené vládnutí a zapojení občanské společnosti. Hledání společné vize a jasně definovaných cílů nám pomůže posunout Česko k větší transparentnosti a odpovědnosti – to je směr, kterým musíme jít,“ uzavřel ministr Martin Dvořák.

Dne 17. prosince se v Bruselu uskutečnilo poslední zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) pod taktovkou maďarského předsednictví, na kterém Česko zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Jednání se zaměřilo na přípravu nadcházejícího zasedání Evropské rady, budoucnost Evropy v kontextu konkurenceschopnosti, rozšíření Evropské unie, klíčové vztahy EU s Velkou Británií a Švýcarskem, osmnáctiměsíční program Rady, roční legislativní program Komise a evropský semestr 2025.

„V této době plné výzev je pro Česko prioritou jednotná a připravená Evropa, která dokáže čelit bezpečnostním hrozbám a zároveň zůstává silná a konkurenceschopná,“ uvedl ministr Martin Dvořák.

Na úvod Rady ministři projednali revidovaný návrh Závěrů nadcházející Evropské rady, které se zaměří na podporu Ukrajiny, situaci na Blízkém východě včetně v Sýrii, EU ve světě, odolnost, připravenost a krizovou prevenci, migraci a další klíčová témata.

„Pro budoucnost Evropské unie je zásadní usilovat o co nejužší spolupráci s novou administrativou USA a dalšími blízkými partnery. Silné transatlantické vztahy jsou základem naší bezpečnosti i prosperity. Je proto nutné udržovat aktivní komunikaci a rozvíjet konkrétní formy spolupráce,“ doplnil Martin Dvořák v kontextu nadcházející debaty lídrů k roli EU ve světě.

Ministři také v rámci bodu k budoucnosti Evropy prodiskutovali návrhy ze zprávy Maria Draghiho o evropské konkurenceschopnosti, zejména kapitolu týkající se posílení institucionálního řízení.

„Evropská unie potřebuje posílit svou konkurenceschopnost a zjednodušit své fungování. Podporujeme proto snižování administrativní zátěže, zejména pro malé a střední podniky, které tvoří páteř naší ekonomiky. Musíme zajistit efektivní koordinaci na nejvyšší politické úrovni a pravidelné vyhodnocování konkrétních kroků,“ řekl ministr.

Třetím bodem jednání byla debata o procesu rozšiřování EU navazující na schválení závěrů Rady. Ministři jednali o pokroku aspirujících států a důležitosti jejich postupné integrace.

„Rozšíření EU je klíčové pro stabilitu, bezpečnost a prosperitu našeho kontinentu. Podporujeme Ukrajinu, Moldavsko a západní Balkán na jejich cestě do Evropské unie, ale zdůrazňujeme nutnost přijetí hodnot EU a reforem, které jsou pro tento proces nezbytné,“ uvedl Martin Dvořák.

16. prosince 2024

Uplynulý rok se nesl ve znamení oslav 20 let od vstupu Česka do Evropské unie. Tento významný milník byl nejen příležitostí k oslavám, ale také k bilanci toho, co nám členství přineslo a k úvahám nad tím, jaké výzvy nás v budoucnu čekají.

„Oslavy tohoto výročí nám umožnily nejen připomenout si významné momenty posledních dvou dekád, ale také se zamyslet nad tím, co musíme zlepšit. Navzdory omezeným finančním prostředkům jsme díky efektivní spolupráci a nasazení všech zapojených institucí dokázali tento jubilejní rok realizovat s důstojností, kterou si podle mě zaslouží,“ uvedl ministr Dvořák.

Během roku se podařilo uskutečnit 209 akcí napříč Českem. Ty zahrnovaly reprezentační akce, odborné konference, kulturní události, putovní výstavy i aktivity zaměřené na širokou veřejnost. Za zmínku stojí například konference “20 let Tvoříme Evropu: Dopady členství v EU na českou ekonomiku a společnost”, které se zúčastnilo 150 hostů z řad politických a odborných osobností, slavnostní koncert České filharmonie v Rudolfinu za účasti předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen nebo putovní výstava od ČTK zachycující projekty financované EU v jednotlivých regionech. Oslavy vyvrcholily v prosinci tohoto roku konferencí “20 let Tvoříme Evropu: Nové výzvy a příležitosti”, která se zaměřila na budoucí priority Česka v Evropě.

Oslavy se neobešly bez intenzivní spolupráce s dalšími rezorty, institucemi EU, regiony, univerzitami, ambasádami členských států i neziskovým sektorem. Klíčovou roli sehrála také Eurocentra, která uspořádala 139 akcí po celém Česku.

V rámci výročí byla také vydána analýza “20 let členství v EU v číslech a grafech” v českém a anglickém jazyce, která shrnuje konkrétní přínosy členství.

Ministr Dvořák na tiskové konferenci zdůraznil klíčové priority pro nadcházející rok. Patří mezi ně implementace nové legislativy proti praní špinavých peněz, která omezuje obcházení sankcí, podpora rozšíření EU, agenda ochrany a prosazování právního státu či přípravy víceletého finančního rámce, tj. evropského rozpočtu.

„Je nezbytné věnovat pozornost udržitelnosti a konkurenceschopnosti, především v oblasti investic a inovací, aby Evropa obstála v globálním soupeření,“ uzavřel ministr Dvořák.

19. listopadu 2024

Dne 19. listopadu se v Bruselu uskutečnilo další zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC), na kterém Česko zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Ministři se zabývali přípravou prosincového zasedání Evropské rady, každoročním dialogem o právním státu ve vybraných zemích a aktuálním stavem právního státu v Maďarsku. Diskuse se vedla také o roli kohezní politiky v rámci posilování konkurenceschopnosti EU.

Prvním bodem na programu bylo projednání návrhu agendy prosincové Evropské rady. Diskuse zahrnovala klíčová témata, jako je podpora Ukrajiny, situace na Blízkém východě, spolupráce EU s novou administrativou USA, krizová připravenost, migrace a rozšíření EU.

„Evropská unie musí zachovat jednotný postoj vůči podpoře Ukrajiny a zároveň se připravit na možné dopady změn na mezinárodní scéně, například v souvislosti s výsledky voleb v USA, se Spojenými státy sdílíme nejen strategické zájmy, ale i úzké ekonomické vazby. Udržování aktivního a konstruktivního dialogu s novou americkou administrativou je proto zásadní, stejně jako hledání způsobů, jak společně čelit současným globálním výzvám,“ uvedl Martin Dvořák.

V rámci každoročního dialogu o právním státu se ministři zaměřili na situaci na Maltě, v Nizozemsku, Rakousku a Polsku. Cílem diskuse bylo sdílení osvědčených postupů a hledání cest, jak posilovat právní stát v rámci EU.

„Dialog o právním státu považujeme za užitečný nástroj pro zlepšení vzájemného porozumění a prevenci problémů. Je důležité, aby debata byla objektivní, nestranná a vyvážená vůči všem členským státům,“ zdůraznil Dvořák.

Dalším tématem bylo projednání vývoje právního státu v Maďarsku podle článku 7, zaměřené na dodržování hodnot Evropské unie.

„Dodržování základních hodnot Unie je pro nás naprostou prioritou. Věříme, že konstruktivní dialog mezi Maďarskem a Evropskou unií je tou správnou cestou, jak dosáhnout potřebných změn,“ řekl ministr.

Evropští ministři se před zahájením oficiálního programu operativně sešli, aby reagovali na narůstající vlnu antisemitismu v Evropě.

„Z debaty vyplynulo, že významný podíl na tomto negativním trendu mají militantní islamistické organizace a obecně vliv třetích zemí šířený prostřednictvím sociálních sítí,“ uzavřel Dvořák.

Na okraj Rady proběhlo také pracovní setkání, kde ministři diskutovali o roli kohezní politiky v posilování konkurenceschopnosti EU. Česko zdůraznilo význam této politiky nejen pro ekonomický růst, ale také pro snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony.

TISKOVÁ ZPRÁVA: Zasedání Rady pro obecné záležitosti v Lucemburku

15. října 2024

Dne 15. října se v Lucemburku uskutečnilo další zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC), kde Česko zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Na programu měli ministři přípravu říjnového zasedání Evropské rady, evropský semestr, vztahy mezi EU a Švýcarskem a deklaraci na podporu židovského života a boje proti antisemitismu. Na okraj Rady proběhla také mezivládní konference s Albánií.

Prvním tématem zasedání byla příprava říjnové Evropské rady, která se zaměří na Ukrajinu, situaci na Blízkém východě, konkurenceschopnost EU, migraci a několik zahraničně politických témat.

„Česko podporuje silnou vojenskou, finanční i rekonstrukční pomoc Ukrajině a vítáme zapojení výnosů ze zmrazených aktiv ruské centrální banky na podporu této pomoci. Zároveň jsme ale přesvědčeni, že spolupráce v této oblasti musí být založena na sdílení rizik mezi EU a dalšími členy G7,“ uvedl Dvořák.

Ministr také vyjádřil znepokojení nad eskalující situací na Blízkém východě, zvláště mezi Hizballáhem a Izraelem. „Izrael má plné právo na sebeobranu, které musí být chráněno v souladu s mezinárodním právem,“ dodal Dvořák.

V rámci projednávání Evropského semestru ministři schválili návrhy doporučení pro jednotlivé země, které byly již schváleny i Radou ECOFIN a Radou EPSCO.

Evropská komise dále informovala o průběhu jednání o novém balíčku dohod mezi EU a Švýcarskem. Ta se zaměřují mimo jiné na problematiku volného pohybu osob a přidružení Švýcarska k programům EU.

„Máme zájem na bezproblémových vztazích mezi EU a Švýcarskem. Je důležité zajistit rovná práva pro naše občany a podniky, a proto podporujeme Evropskou komisi v jejích jednáních,“ řekl ministr.

Rada také schválila deklaraci zaměřenou na podporu židovského života a boj proti narůstajícímu antisemitismu v Evropě.

„Česko se dlouhodobě zaměřuje na spolupráci se židovskou komunitou v otázkách bezpečnosti, díky čemuž můžeme přispět ke sdílení osvědčených postupů s ostatními členskými státy. Myslím si, že by bylo ku prospěchu věci, aby byla tato problematika pravidelně diskutována na úrovni Rady EU“, uvedl Dvořák.

Na okraj Rady pak proběhla již druhá mezivládní konference s Albánií, která se týkala otevření první části přístupových rozhovorů. Jednání se zúčastnil albánský premiér Edi Rama.

„Je třeba Albánii ocenit za výrazný pokrok, kterého v procesu integrace do EU dosáhla, nicméně je důležité, aby i nadále pokračovala ve svém reformním úsilí a zachovala si jasnou a silnou proevropskou orientaci”, uzavřel ministr Dvořák.

Dne 24. září 2024 proběhlo v Bruselu první zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) pod vedením maďarského předsednictví, na němž Česko zastupovala náměstkyně ministra pro evropské záležitosti Pavlína Žáková. Hlavními tématy jednání byly představení a výměna názorů k prioritám maďarského předsednictví, horizontální diskuze o každoročním dialogu Rady o právním státu, dále výměna názorů k obecnému vývoji situace v oblasti právního státu ve vybraných kandidátských zemích a konečně výměna názorů k přípravě zasedání říjnové Evropské rady.

Prvním bodem bylo představení a debata o prioritách a programu maďarského předsednictví, které se aktuálně nachází již téměř ve své polovině. Česko obecně kvituje důraz kladený na témata konkurenceschopnosti EU či migrace. Ve vztahu k agendám příslušným přímo pro Radu GAC náměstkyně Žáková na jednu stranu ocenila závazek Maďarska dále se věnovat přezkumu a dialogu o právním státu, na druhou stranu uvedla, že: „Česku mezi prioritami chybí silnější důraz na téma podpory Ukrajiny, a to i ve vztahu k politice rozšiřování EU, kde Maďarsko klade důraz spíše na země západního Balkánu, a Ukrajinu či Moldavsko více upozaďuje.“ V diskuzi pak obecně zazníval apel na dodržování principu nezávislosti předsednictví a jeho role tzv. honest brokera jak vnitřně, tak navenek při jednání s partnery ze třetích zemí.

Druhým bodem programu byl každoroční dialog Rady o právním státě, a sicevýměna názorů k horizontálním otázkám. Podkladem pro tuto rozpravu byla již pátá Zpráva Evropské komise o právním státu z července letošního roku, konkrétně její zastřešující kapitola o obecných trendech v EU, jež se věnuje oblastem jako nezávislost soudnictví, boj proti korupci, svoboda a pluralita médií či institucionální aspekty týkající se systému brzd a protiváh. Česko obecně vnímá Zprávu jako užitečný preventivní nástroj doplňující jiné, reaktivní mechanismy a oceňuje, že se Rada GAC tématu pravidelně věnuje.

Následujícím bodem na agendě ministrů pro EU byla situace v oblasti právního státu ve vybraných kandidátských zemích, a to přímo za účasti ministrů dotčených čtyř zemí, tedy Albánie, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska. Zahrnutí čtveřice do Zprávy Evropské komise o právním státu je letošní novinkou, jejímž cílem je podpořit kandidátské země v jejich reformním úsilí právě v oblasti právního státu a napomoci tak jejich orgánům dosáhnout v procesu přistoupení dalšího pokroku. Oproti členským zemím EU komisní Zpráva v části pro kandidátské země však žádná doporučení neobsahuje, neboť ta jsou vydávána výhradně v rámci každoročního balíčku týkajícího se rozšíření, který by měl vyjít v polovině října. Česko prostřednictvím náměstkyně Žákové ujistilo kandidátské země o naší trvající podpoře procesu rozšíření s dovětkem, že „Vítáme rozšíření diskuze o vývoji v oblasti právního státu na čtyři nejpokročilejší kandidátské země, kterým umožňuje lépe pokročit v integraci před přistoupením a všem nastavit lepší vzájemné porozumění. Zvláště ráda bych ocenila pokrok na straně Černé Hory, zejména v oblasti svobody médií.“

Nakonec Rada v rámci pracovního oběda projednala přípravy na nadcházející zasedání Evropské rady, které se uskuteční ve dnech 17. a 18. října 2024. Stabilními tématy na agendě lídrů bude podpora Ukrajiny a téma vývoje na Blízkém východě, dále také migrace a ve světle nedávno vydané Draghiho zprávy také konkurenceschopnost EU.

25. června 2024

Dne 25. 6. proběhlo v Lucemburku poslední zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) pod taktovkou belgického předsednictví. Česko zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Hlavními tématy jednání byly politická diskuze ke směrnici o transparentnosti zastupování zájmů jménem třetích zemí, formální slyšení Maďarska dle čl. 7 SEU a příprava nadcházejícího zasedání Evropské rady. Po skončení Rady proběhly rovněž úplně první mezivládní konference s Ukrajinou a Moldavskem.

Prvním bodem jednání byla směrnice o transparentnosti zastupování zájmů jménem třetích zemí, která je součástí balíčku na obranu demokracie. Návrh směrnice si klade za cíl pomocí harmonizovaných pravidel omezit rizika související se zahraničním vměšováním a zajistit vysokou úroveň transparentnosti v celé EU, a to především v souvislosti s lobbistickými kampaněmi a podobnými aktivitami, které subjekty provádí jménem třetí země.

„Česko má zájem na zajištění transparentního a demokratického prostředí v rámci EU. Je důležité nezavádět zbytečnou administrativní zátěž. Musíme nalézt vyvážený přístup, který podporuje transparentnost, aniž by bránil legálním aktivitám mezi členskými státy EU a třetími zeměmi,” okomentoval ministr.

Dalším důležitým bodem programu bylo v pořadí již sedmé formální slyšení Maďarska v rámci procedury dle čl. 7 SEU. Tato procedura byla zahájena na základě odůvodněného návrhu Evropského parlamentu, který upozorňuje na nedostatky v dodržování základních hodnot Unie v Maďarsku.

„Plně se ztotožňujeme s cílem zajistit efektivní ochranu základních hodnot Unie. Vývoj situace v Maďarsku tak sledujeme a uznáváme, že některé aspekty jsou skutečně problematické. Věříme, že nejvhodnější cestou k řešení je oboustranný konstruktivní dialog, na kterém se aktivně podílíme,” řekl Dvořák.

Rada také v rámci pracovního oběda projednala přípravy na nadcházející zasedání Evropské rady, které se uskuteční ve dnech 27. a 28. června 2024. Hlavními tématy budou Ukrajina, Blízký východ, bezpečnost a obrana, konkurenceschopnost a další aktuální otázky.

„Naším dlouhodobým cílem je podpořit prohlubování vnitřního trhu a zajistit volné konkurenční prostředí. Podporujeme rozvoj unijních kapitálových trhů, současně však zdůrazňujeme nutnost vzít v potaz národní specifika jednotlivých členských států a jejich výchozí pozici a tempo rozvoje,” uvedl ministr.

V neposlední řadě by na Evropské radě mělo dojít k rozhodnutím a nominacím na vedení institucí EU po volbách do Evropského parlamentu.

Po skončení jednání Rady GAC proběhly rovněž historicky první mezivládní konference EU s Ukrajinou a Moldavskem, a to včetně za účasti nejvyšších představitelů obou dotčených zemí a institucí EU

„Konference je jakýmsi symbolickým aktem, který nastartuje vyjednávání o jednotlivých kapitolách. Jsem rád, že se na poslední chvíli podařilo najít nějaký, pro všechny akceptovatelný, kompromisní text nad negociačními rámci, což umožnilo dnešní svolání konferencí,“ uzavřel Dvořák.