Ve světě přibývá zemí, kterým vládnou autoritáři, v demokratických režimech už nežijí obyvatelé třetiny států světa. Dá se tento trend ještě zastavit? Proč vláda rezignovala na boj s dezinformacemi? A proč se pětikoalici nedaří nabírat voliče? Při živém natáčení Studia N v pražském divadle X10 jsme se ptali ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka.
Odkaz na záznam rozhovoru je zde: https://denikn.podbean.com/e/ministr-dvorak-nenechte-to-nam-gerontum-na-krku-je-to-na-vas/
Naše vztahy se Slovenskem v debatě Michaely Jílkové Máte slovo. Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti, Lubomír Zaorálek, místopředseda SOCDEM, Josef Mlejnek, politolog, Eduard Chmelár, poradce premiéra Fica a další v debatě o nynějších vztazích České a Slovenské republiky.
Odkaz na originální video: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo-s-m-jilkovou/224411030520012/
Zdroj článku a odkaz na originální video na CT24: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/ukrajine-davame-malo-a-pozde-mini-ministr-dvorak-se-slovaky-pry-cesi-pokazde-nebyli-jen-kamaradi-347503
Pokračující ruská válka proti Ukrajině ukazuje, že Západ nebyl na podobný konflikt připraven, což se projevuje i v nedostatečné pomoci. V Interview ČT24 to prohlásil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a dodal, že Ukrajina je pod tlakem, protože Rusko na rozdíl od Evropy přestoupilo na válečnou ekonomiku. V souvislosti s česko-slovenskými vztahy a pozastavením mezivládních konzultací Dvořák podotkl, že ne vždy byly v historii vztahy obou zemí na přátelské úrovni.
Evropa si podle ministra stále hýčká svůj standard a nechce se některých věcí vzdát. „To je silnější příčina toho, proč je Ukrajina ve složité situaci. Pomoc z naší strany není dost silná a pro mě jako pro Evropana to vůbec není hezké vědomí,“ prohlásil. „Přestože masivně podporujeme Ukrajince, tak je to pořád ‘too late too little’ – dáváme málo a pozdě,“ dodal s tím, že na Ukrajině stále absentují přislíbené zbraně či technologie.
Zmínil také, že má pochopení pro výrok i přístup francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že by nevylučoval vyslání vojáků NATO na ukrajinské území. Podle ministra ale současně nejde o zatahování Česka či NATO do ostrého konfliktu s Ruskem, protože i kdyby Česko či EU podle něj nedělalo nic, tak je i tak každý den k ostrému konfliktu blíže.
„Když se nedokážeme v tuhle chvíli postavit na odpor, tak Putin to bude brát jako vzkaz: ‘Jen pojď dál, kamaráde, my se ti bránit nebudeme.’ To přece nechceme. V mírovém hnutí nebo mírovém úsilí se zapomíná na to, co by bylo. Jak budeme vyjednávat o míru a co by bylo podmínkou toho míru,“ dodal.
Podle něj je také zjevné, že Rusko nemá potřebu vyjednávat nic jiného, než že by zůstalo na svých pozicích. „Nikdy nikde nikdo nenaznačil, že by Rusko bylo ochotno mír zaručit. Kdyby Putin zítra zavolal veliteli okupačních vojsk ‘Končíme, stahujeme se domů,’ tak skončí krveprolití. Taková nabídka na stole není a všechno ostatní už je velmi nebezpečně podobné mnichovskému modelu,“ podotkl s tím, že ti, kteří navrhují mírová jednání, rozhodují za Ukrajinu, že už nechce bojovat a má se vzdát a nechat pětinu svého území okupantovi.
„Zrovna v Čechách mi to přijde velmi nebezpečné. Jako bychom zapomněli na svou vlastní minulost. Jestli je tu někdo, kdo může říct: ‘My už nechceme bojovat, bereme to tak, jak to je a budeme se bavit co s tím dál,’ tak to musí být Ukrajinci. Nemůže to být někdo jiný, kdo by jim to vnucoval, a naopak pokud chtějí bojovat, tak je máme podporovat,“ zdůraznil.
Dvořák před nedávnem reagoval i na české pozastavení mezivládních konzultací se Slovenskem, a to kvůli odlišným názorům na klíčová zahraničně-politická témata, zejména příčiny ruské agrese na Ukrajině. Dvořák v této souvislosti v minulosti řekl, že s fašistickým Slovenskem Česko v historii také nejednalo.
„Samozřejmě jsem nechtěl říci, že současná vláda se podobá tisovské nebo fašistickému státu, chtěl jsem jen oponovat myšlence, že jsme byli se Slováky vždy největší kamarádi. Není to pravda. Zažili jsme dobu, kdy si Slováci vytvořili vlastní fašistický stát – v době, kdy my jsme byli okleštěni a pak byl protektorát Čechy a Morava,“ podotkl.
Narušené vztahy podle něj doprovázely i rozpad federace. „I během Mečiarovy vlády jsme měli zásadní politické rozpory, neprobíhala tak specifická aktivita, jako je společné zasedání,“ podotkl. Zmínil, že současné rozhodnutí české vlády bylo jednomyslné, protože patří do společenství v Evropě, které podporuje Ukrajinu vojensky, v čemž se se Slovenskem zásadně rozchází.
Pro Dvořáka byl pomyslným bodem zlomu projev slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) ke druhému výročí útoku na Ukrajinu. „Říkal, že je potřeba oddémonizovat Putina a že je potřeba jim vycházet vstříc, a to si myslím, že je vzkaz, který nám posílá Kreml ústy někoho jiného,“ podotkl s tím, že všechny výzvy o tom, že se musí ihned jednat o míru, jsou jen vzkazem Kremlu, že Evropa konflikt skoro prohrála.
„Když slyším, že musíme brát v potaz, že Rusko je obrovská země, tak to tedy znamená, že když je obrovská země, tak má právo porušovat mezinárodní právo, zabírat cizí území, vraždit ženy, znásilňovat, zabíjet civilisty, unášet děti? Tohle všechno nemůže být ten argument,“ dodal Dvořák s tím, že pokud někdo říká, že tento konflikt nemá vojenské řešení, jde o poraženeckou rétoriku. „Říká: ‘To se nedá vyhrát, tak my jim tu Ukrajinu dáme.’ Pro mě je to děsivé s naší mnichovskou zkušeností, že se u nás stává docela často slyšitelným vzkazem: ‘Obětujme kus Ukrajiny, aby byl mír.’“
Jak se bude vyvíjet situace ve světě a zvlášť ve válce na Ukrajině po masakru v koncertní hale Crocus v Krasnogorsku nedaleko Moskvy? Především o tom budou diskutovat ministr Martin Dvořák s europoslankyní Kateřinou Konečnou na TV Nova.
Odkaz na video: https://tv.nova.cz/porad/za-pet-minut-dvanact/epizoda/416001-24-3-2024-martin-dvorak-a-katerina-konecna
Zdroj a odkaz na video: https://www.forum24.cz/proc-je-andrej-babis-bezpecnostnim-rizikem-pro-cesko-argumenty-ministra-dvoraka-hovori-jasne
PROJEV / Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v úterý na mimořádné schůzi sněmovny, kterou svolaly koaliční strany k projednání, zda je předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš bezpečnostní hrozbou pro Českou republiku vzhledem k jeho postupům a výrokům, vysvětlil, proč jsou obavy na místě. Deník FORUM 24 ministrův projev přináší v plném znění.
Vážení, nečiní mi žádné potěšení, že český parlament má na mimořádné schůzi řešit otázku naší národní bezpečnosti, tedy téma, které by ze všech nejvíce vyžadovalo celospolečenský konsensus. Bohužel, tato schůze naznačuje, že tomu tak dnes v Česku není. Chci ale věřit, že naše dnešní jednání může přinést žádoucí změnu.
Dovolte mi nejprve kratičkou rekapitulaci toho, co bezprostředně předcházelo svolání této schůze. Minulou neděli uvedl pan ministr Lipavský v České televizi všeobecně známou věc, že, cituji, „Andrej Babiš, poslanec za ANO, začíná být kvůli svým výrokům bezpečnostním ohrožením Česka“. Jak už jsem řekl, to není nijak šokující sdělení, a já se posléze pokusím dodat několik argumentů k tomu, proč tomu tak opravdu je.
A novinkou není vlastně ani to, jak na to zareagoval pan poslanec Babiš, soudně usvědčený lhář, jehož stopu lze nalézt v několika svazcích StB a jenž je současně předsedou největší opoziční strany. Věrný svému dělení lidí kolem sebe jen na dvě kategorie, tedy na poddané či slouhy na straně jedné, a na nepřátele, které je potřeba zničit, případně z nich učinit poslušné otroky, na straně druhé, rozhodl se postupovat obvyklým způsobem, jako mnohokrát před tím. Přidám další citát: „Udělejte mi podklady na toho…, napište mi příběh, jak se vykašlal na naše lidi…“ atd. Většina z nás už to asi v poslední době slyšela… A jako vrchol hnusu, dotaz „Má děti?“, který navzdory trapným pokusům to vydávat za hledání témat ke konverzaci svědčí o schopnosti poslance Babiše bezohledně zatáhnout do svých špinavých politických útoků i děti svých protivníků.
Můžete mi věřit, že vím, o čem mluvím, podobně postupoval nedávno i vůči mé rodině. Tehdy jsem tady ve sněmovně reagoval vystoupením, které si také dovolím ocitovat, protože na něm nemám dnes co měnit: „…takhle prostě fungují StBácké metody. Někoho nepravdivě pošpinit. I když se podaří prokázat, že to není pravda, kus té špíny už prostě mezi Vašimi přáteli, ve veřejnosti na Vaší pověsti zůstane.“
Takže vlastně jedinou neobvyklou novinkou v takové situaci je to, že se díky neobratnosti pana poslance Babiše ta ubohá špinavost dostala na veřejnost. Je smutné, že předseda největší české opoziční síly píše česky na úrovni žáka 5. třídy. Je poněkud děsivé, že ve své funkci je schopen dopustit se tak fatální chyby, jako je poslání intimního a důvěrného pokynu na špatnou adresu. Je odpudivé vidět na vlastní oči, jak tento poslanec přemýšlí a jedná. Možná Vás ale překvapím názorem, že to všechno bych já osobně neoznačil za „bezpečnostní riziko“. Koneckonců, tohle všechno se stalo a vyjevilo až poté, co pan poslanec Babiš za takové riziko již byl veřejně označen.
A z toho dále vyplývá, že příčina či příčiny k vyslovení takového názoru leží někde v minulosti, více či méně vzdálené před touto poslední epizodkou v řadě trapasů a ostudných kroků, které jsme už od poslance Babiše viděli a zažili.
Dovolím si začít tím, co všechno podle mě může být bezpečnostním rizikem. Jako držitel bezpečnostní prověrky na stupeň „Tajné“ a prověrky NATO například vím, že za bezpečnostní riziko je považován ten, kdo je potenciálně vydíratelný, či ten, v jehož minulosti se vyskytují nějaká temná či nevysvětlitelná místa. A takových se v životě pana poslance Babiše pár najde. Nepočítám už mezi ně otázku, zda byl, či nebyl naverbován pod krycím jménem Bureš, jako agent StB číslo 25085. Ať už se to v budoucnu prokáže, či nikoli, je to věc už natolik veřejnosti známá, že si jen těžko lze představit, že právě přes tuto temnou kapitolu by bylo možno ho dále vydírat.
Úplně jiná káva je ovšem například historie počátků jeho podnikatelských úspěchů. Dosud se třeba nepodařilo ověřit, kdo byli ti neznámí spolužáci ze švýcarského lycea, kteří mu údajně na počátku finančně pomohli s oddělením Agrofertu od Petrimexu. Tajemstvím zůstává i to, čím je vlastně během jediného roku společného studia Andrej Babiš tak zaujal, že mu po 20 letech pomohli k miliardovému kšeftu, a čím se jim odvděčil. Pláštíkem tajemství už také asi navždy zůstane přikryto, jaké ve skutečnosti byly vztahy a vazby s tehdejším vládcem podsvětí Františkem Mrázkem, jenž o Andreji Babišovi mluvil nepříliš lichotivě jako o „chemickém Alím“ krátce před tím, než byl zavražděn neznámým nájemným vrahem. Příběhů, které naznačují mírně řečeno poněkud nestandardní metody při vzniku, podnikání a expanzi firmy Agrofert, je v historii tohoto holdingu mnohem více. Doporučuji například knihu „Boss Babiš“. Právě ta míra nejistoty je sama o sobě důvodem k obavám, zda náhodou není jejich aktér vydíratelný a zda tedy není oním bezpečnostním rizikem.
Ale ani to by jistě nebylo důvodem ke svolání mimořádné schůze sněmovny, protože ani tyto obavy a tato podezření nejsou ničím novým. Je ale namístě si je občas připomenout, abychom nezapomněli, s kým máme tu čest, až budeme hledat motivaci k jeho dnešním krokům a činům.
Když už jsme u toho vzpomínání, považuji za nezbytné připomenout ještě další důvod k úvahám o tom, zda poslanec Babiš je či začíná být bezpečnostním rizikem pro naši zemi. Zřejmě většina z nás slyšela v poslední době řadu výroků pana poslance o tom, že současná vláda „otevírá dveře migrantům tím, že schválila migrační pakt“, případně o tom, jak „podporuje či propaguje zelené šílenství zvané Green Deal“. Nemám nic proti tomu, pokud lídr opozice kritizuje kroky současné vlády, ba ani proti tomu, když to činí ostře a nesmlouvavě. To je rolí opozice, byť ne každá opozice používá proti vládě lži a dezinformace. Chci ale upozornit na to, že s Green Dealem na evropské úrovni souhlasila minulá vláda v čele s Andrejem Babišem a migrační pakt tato vláda vyjednávala dle rámcové pozice stanovené opět minulou vládou a doslovně ji dodržela.
Nechci-li připustit, že nebyl bývalý premiér zcela příčetný buď v okamžiku jejich schvalování, nebo naopak není při smyslech nyní, je tu možnost, že si prostě jen nepamatuje, co vlastně v zastoupení své země kdy a kde odsouhlasil. To by samo o sobě bylo dosti varovné. Ale já se spíš domnívám, že pan poslanec Babiš zcela postrádá jakékoli názorové ukotvení. Je mu docela jedno, co kdy v minulosti řekl a hájil, vše to hodí z okna ve chvíli, kdy se mu to přestane hodit, nebo když zjistí, že mu to nepřinese žádný zisk. To už u politika ve vrcholné vládní či ústavní funkci za bezpečnostní riziko podle mě považovat lze. Ten, kdo nevyznává vůbec žádné zásady a principy, je podle mě ochoten a schopen zradit kdykoli kohokoli, včetně vlastní země, pokud dostane dostatečně atraktivní nabídku.
Ale ani to by asi nebylo samo o sobě dostatečným impulsem ke svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na téma národní bezpečnosti, kdyby se naše země, Evropa a vlastně celý demokratický svět neocitly v situaci, která nastala v únoru roku 2022. Tehdy, jak asi všichni víme, napadlo putinovské Rusko svého menšího souseda, svobodnou a nezávislou zemi, suverénní Ukrajinu. Pro nás, Čechy i Slováky, je to situace nebezpečně známá, protože ruské okupanty jsme zažili i v naší zemi celkem nedávno. Proto bylo od počátku naším vlastně životním zájmem přesvědčit naše partnery v EU a celý demokratický svět, že se nejedná o občanskou válku či snad dokonce jen o nějakou lokální přestřelku, ale že je to frontální útok na celý Západ, na principy svobody a demokracie, ve kterém musíme Ukrajinu v maximální možné míře podporovat. Naštěstí si to naši partneři v EU celkem brzy uvědomili. Pochopili, že nejlepší a nejefektivnější zbraní k podpoře a záchraně Ukrajiny je právě naše jednota a soudržnost, zatímco Putin od počátku věřil a věří, že se mu podaří náš společný postoj rozložit za cenu větších či menších protislužeb, za které budou někteří politikové a zejména byznysmeni Ukrajinu ochotní zradit a zaprodat.
Ano, na země bývalého sovětského bloku bylo snazší vytvářet nátlak, protože byly mnohem více závislé na ruských energiích než naši přátelé na Západě. Současně ale bohužel nelze ani vyloučit, že nutnost ustupovat Rusku v otázkách obchodu s životně důležitými surovinami byla jen zástěrkou, která měla krýt velmi osobní motivace některých politiků, ať už jejich přímou korupci, nebo naopak vydíratelnost skrze hříchy z minulosti, o které jsme tu dnes mluvili hned na úvod. O tom, proč se například Maďarsko a dnes i Slovensko rozhodlo postupně rozbíjet jednotný postoj a strategie naší pomoci Ukrajině, lze jen spekulovat, faktem nicméně bohužel zůstává, že právě to se dnes děje. A co víc, také předseda nejsilnější opoziční frakce v Česku se každým dnem víc a víc přibližuje rétorice a postojům svých údajných přátel, které také politicky silně podporuje, tedy Viktora Orbána a Roberta Fica.
A tím se konečně dostáváme k tomu, proč jsem opravdu přesvědčen, že největším bezpečnostním rizikem dnešních dnů není ani temná minulost Andreje Babiše, ani jeho StBácké návyky aplikované dodnes, ale právě jeho současné na veřejnosti vyjadřované postoje k ruské agresi na Ukrajině a obecně k našemu postavení v bezpečnostní struktuře demokratického světa. Jedním z velmi silných signálů o tom, že je svými výroky schopen narušit či zpochybnit samotné principy naší bezpečnostní strategie, budované od 90. let minulého století, bylo jeho skandální vyjádření v rámci prezidentské kampaně, že by jako prezident odmítl plnit naše závazky vyplývající z členství Česka v NATO a vyslat naše vojáky, aby bránili jinou členskou zemi, pokud by byla napadena. Už tehdy tuhle svoji zjevnou nekompetentnost a zbabělost zkoušel zabalit do výkřiků o tom, že on je pro mír, zatímco mnozí jiní jsou váleční štváči, kteří by ze všeho nejraději posílali naše děti na zbytečná válečná jatka, což podle něj rozhodně není v našem národním zájmu.
Dovolím si Vás teď požádat o trochu trpělivosti s jednou malou literárně historickou odbočkou, na níž bych rád dokumentoval, proč je taková rétorika nebezpečná, škodlivá a zcela v rozporu s našimi národními zájmy. Předpokládám, že většině z přítomných nemusím dlouho a dopodrobna vysvětlovat, kdo to byl Karel Čapek. Pro pana poslance Babiše ale přece jen pro jistotu zopakuji, že to byl jeden z nejskvělejších a světově nejznámějších českých spisovatelů a dramatiků, velmi blízký například i našemu prvnímu prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi. Věřím, že právě Karla Čapka nikdo nebude podezírat a osočovat z nějakého válečného štvaní. A tento mimořádný humanista, člověk plný empatie a lásky k lidem, napsal v roce 1938, tedy v době nástupu fašismu v Evropě, divadelní hru jménem Matka. Dovolím si stručně připomenout její děj: Hlavní hrdinka postupně ve válce ztratí manžela a pak také tři syny. Zůstává sama v domě s posledním synem, benjamínkem Tonim, kterému chce za každou cenu zabránit, aby také odešel na frontu. Když ale v rádiu vyslechne zprávu o tom, že agresor střílí do malých dětí, sama vloží synovi do rukou pušku po otci a řekne to slavné „Střílejí do malých dětí!? Jdi!“
Omlouvám se za to malé literární okénko, ale považoval jsem ho za velmi názornou ilustraci situace a zásadních otázek, kterým naše země a celá Evropa dnes čelí. Nikdo si nemůže přát, aby mladí mužové a ženy, naše děti či vnoučata umírali ve válce, tím spíše se ale nemůžeme a nesmíme nikdy smířit s tím, že brutální agresor bezohledně vraždí malé děti, znásilňuje ženy, ničí školy, divadla a nemocnice přesně tak, jak to vidíme právě teď na Ukrajině ze strany barbarských ruských okupantů.
Naopak právě nejzákeřnější ruská propaganda, kterou bohužel slýcháme i v naší zemi od českých politiků, je zaměřena přesně tímto směrem. „Nastolme mír, aby už skončilo zabíjení a umírání!“ Nastolit mír je ale přitom přece ze všeho nejvíc právě v rukách Ruska?! Stačí jediný rozkaz vrchního velitele okupačním vojskům, aby se stáhla z okupovaných území za hranice Ukrajiny, a není nejmenších pochyb, že od té chvíle nevystřelí Ukrajina už ani jediný náboj. Rusko to ale odmítá udělat, dál vraždí civilisty, ničí infrastrukturu, krade pračky a ledničky a farizejsky přitom volá po mírových jednáních, jejichž cílem ovšem není nic jiného, než zafixovat si dobytá okupovaná území a získat čas na přípravu další expanze. Protože, když to Rusku projde i tentokrát, podobně jako jsme nepotrestali okupaci Krymu či obsazení Donbasu, jen to posílí Putinovo přesvědčení, že mohou brzy zase vyrazit do boje. Proti komu? Proti Západu, demokracii, svobodě, právu volby, proti principům, na kterých stojí naše civilizace a kultura a které Rusko nenávidí a chce je zničit. Tedy i proti nám, proti naší zemi a jejím občanům.
Dámy a pánové, možná některé z Vás tenhle pokus o popsání situace, v jaké se nacházíme, nepřesvědčil. Nevím… Na chvilku se ještě vrátím k té Čapkově Matce. Připomenu rok, kdy měla premiéru v Národním divadle v Praze. Byl to rok 1938. I elementární znalosti dějepisu 20. století umožňují dopočítat, co se stalo za rok poté naší zemi, a kolik milionů lidí posléze zemřelo v následné světové válce. Můžeme ocenit předvídavost Karla Čapka. Ale nepoučit se z vlastních ani světových dějin může být opravdu sebevražedné. A já nemohu uvěřit, že poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky opravdu chtěli zavírat oči a strkat zase jednou hlavu do písku před riziky, která naší zemi hrozí. Že by snad jako Češi, Moravané či Slezané nechtěli, aby naše země byla dostatečně odhodlaná a připravená naši svobodu a demokracii hájit, a to třeba i vojensky, pokud by to bylo zapotřebí.
Nemáme-li tedy čelit skutečnému bezpečnostnímu riziku a hrozbě úplného rozložení společenské smlouvy a důvěry našich občanů v naši schopnost obstát tváří v tvář skutečným hrozbám, prosím, přihlasme se společně k tomu, že pravé vlastenectví a národní hrdost se projevuje nikoli vlajkou na profilu, ale především ochotou a připraveností bránit svoji zem a hodnoty, na nichž byla budována od svého založení. A řekněme našim občanům jasně, že v tomhle je koalice a opozice na rozdíl od řady sporných otázek zcela jednotná a svorná. Jen tím jsme schopni odvrátit bezpečnostní hrozby, o kterých tu dnes mluvíme. Lepší vyústění dnešní naší debaty si lze jen těžko představit. Děkuji vám za pozornost.
ROZHOVOR
Zelený trend v Evropě se přibržďuje, říká ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Podle něj je sice třeba zachránit planetu, ale zároveň zachovat konkurenceschopnost průmyslu a určitý životní standard.
Lidovky.cz: V posledních týdnech Evropu zasáhly protesty zemědělců. Vadí jim, že i na ně dopadá, byť se jich zatím přímo netýká, naplňování cílů evropské Zelené dohody, tedy snaha omezit změny klimatu. Má se vyhovět jejich požadavkům?
Není to problém jenom zemědělců. Co se týče Zelené dohody či Green Dealu, problém je ještě akutnější v automobilovém průmyslu a v řadě dalších oblastí. Je evidentní, že hodně prozelený trend se pomalinku přibrzďuje a velmi pravděpodobně v novém Evropském parlamentu bude přibrzďování ještě viditelnější. Na jedné straně je potřeba zachránit planetu, kterou chceme předat dětem a vnoučatům v obyvatelném stavu, na druhé straně je tu schopnost evropských firem a producentů konkurovat na světovém trhu firmám z Ameriky nebo z Číny či obecně z Asie.
Lidovky.cz: Jak tedy dál?
Postupně se dochází k tomu, že přes veškerou úctu či respekt k budoucnosti planety, ambicí bylo možná příliš mnoho a bude potřeba trošku ubrat. Naše firmy a lidé si chtějí zachovat běžný standard a na větší regulace zatím nejsou připraveni. Co se týče zemědělství, tam je to podle mě trošku jinak. Nejsem odborník na zemědělství, ale protože už se pohybuju v politice docela dlouho, uvědomuji si, že zemědělství kromě toho, že má jaksi produkovat výrobky k jídlu, má i nějakou krajinotvornou funkci, dává zemi ráz a kvalitu života. Přináší spoustu benefitů, které nejsou čistě ekonomické. A z toho důvodu i pro mě, který jsem jinak fanouškem ekonomických řešení, dává smysl zemědělství udržovat při životě a pomáhat mu.
Celý rozhovor najdete na www.lidovky.cz, pouze pro předplatile iDnes Premium.
Speciální vydání Událostí komentářů na ČT 24 k prvnímu výročí Petra Pavla v prezidentském úřadu. V debatě sedmi zástupců parlamentních stran reprezentuje hnutí STAN ministr pro evropské záležítosti Martin Dvořák.
Zde je odkaz na video: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000370308/
A ještě jednou o rozhodnutí české vlády nepokračovat ve společných jednáních české a slovenské vlády s ministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem na CNN Prima News.
Odkaz na video: https://cnn.iprima.cz/porady/360deg/07032024-marek-vyborny-martin-hlavacek-jiri-milek-vaclav-koutny-martin-dvorak-ondrej-knotek
Polední publicistika s Věrou Štechrovou
Další témata: Co chtějí zemědělci. Nejstarší lidské osídlení.
Může přerušení konzultací mezi českou a slovenskou vládou vážněji ochladit vzájemné vztahy obou zemí? Čeho přesně chtějí dosáhnout zemědělci dnešní protestní akcí v centru Prahy? Jak zjistil mezinárodní tým vědců, že nejstarší známé lidské osídlení leží na západě Ukrajiny u města Korolevo?
Hosté polední publicistiky:
Česká vláda se shodla na přerušení mezivládních konzultací jednomyslně, jelikož v současné době nemá vůli posilovat nadstandardní vztahy s Bratislavou. V Událostech, komentářích to uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Slovensko se podle něj odklání od základních unijních hodnot a jsou to právě Češi, kdo by měl vyslat tamní vládě jasný vzkaz. Udržovat jiné komunikační kanály otevřené je podle Dvořáka nutné. Šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný zdůraznil, že slovenská vláda ohrožuje vztahy s Českem a dalšími zeměmi, když se v poslední době chová jako Putinův agent.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000370306/cast/1031874/
Podle Dvořáka bylo „příjemným překvapením“, když Fiala navrhl diskutovat o této záležitosti. „Rozhodnutí bylo jednoznačné, jeden člen vlády za druhým se vyjadřoval v tom smyslu, že za situace, kdy se Slovensko jednoznačně odklání od základních hodnot a principů, na kterých stojí celá Evropská unie a její jednota, tak zkrátka je potřeba na to politickým způsobem reagovat,“ myslí si ministr.
Zdůraznil, že Česko chce i nadále udržovat otevřené komunikační kanály, tedy pravidelné konzultace a kontakty, se slovenskými partnery, nicméně společné zasedání obou vlád je nadstandardní věc a vztahy obou zemí podle české vlády nyní tak nadstandardní nejsou. „Shoda byla stoprocentní, všichni jsme se shodli na tom, že není vhodná chvíle, abychom nějakým manifestačním způsobem deklarovali naši spolupráci na nejvyšší úrovni a legitimizovali to, co v tuhle chvíli Slovensko předvádí,“ konstatoval Dvořák.
Česko podle něj reaguje na několik kroků slovenské diplomacie a vlády z poslední doby, ať už šlo o kontroverzní vyjádření Fica v rámci druhého výročí okupace Ukrajiny Ruskem, nebo „teatrální“ setkání slovenského ministra zahraničí se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. „S takovými lidmi není vhodné se setkávat a dávat najevo okázalé přátelství, protože jsou to z našeho pohledu lidé, kteří se účastní válečných zločinů,“ upozornil Dvořák.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v reakci prohlásil, že česká vláda se rozhodla ohrozit vztahy se Slovenskem v zájmu podpory války. „Jsem přesvědčen, že Češi mají ke Slovákům stále nejblíž z celé Evropy a že to můžeme být právě my, kdo může být občas přenašeči vzkazů, kteří budou tlumočit Slovákům většinové stanovisko Evropské unie. A k tomu je třeba komunikační kanály udržovat,“ zopakoval ministr.
Slovenský premiér také do Prahy vzkázal, že rozhodnutí české vlády neovlivní slovenskou suverénní politiku. „Fico také uvedl, že nadále vzájemné vztahy považuje za nadstandardní, a vyzval českou vládu, aby je nebořila kvůli jiným názorům na bezpečnostní aspekty v regionu,“ informoval zpravodaj ČT Jan Šilhan. Mezivládní konzultace se konají už od roku 2012 a dosud se uskutečnily osmkrát, naposledy loni, připomněl zpravodaj.
Šéf nejsilnější opoziční strany Progresívne Slovensko Michal Šimečka chce české politiky v nejbližších dnech přesvědčit o tom, že Slovensko dál zůstává součástí evropské rodiny. Podle Šimečky jde asi o nejhorší moment od rozpadu Československa.
Šéfredaktor Denníku N Kostolný nemá tento výrok za přehnaný, slovenská vláda podle něj skutečně ohrožuje vztahy s Českem, ale i ostatními zeměmi Unie. „V posledních týdnech se vyjadřuje, jako kdyby byla agentem Vladimira Putina a jejím spojencem bylo Rusko, o kterém víme, že je válečným zločincem a napadlo Ukrajinu,“ podotkl novinář s tím, že česká vláda jen reaguje na to, co dělá Fico.
Naposledy bylo tak silné napětí mezi zeměmi po rozdělení Československa, kdy byl u moci Vladimir Mečiar, upozornil Kostolný. „Takové rozpory si nepamatuji. Fico jako kdyby se každý den snažil ukázat, že nepatří do evropské rodiny a chce přerušit vztahy s Českou republikou,“ obává se Kostolný. Přístup slovenské vlády k Ukrajině pak označil za „zradu slovenské zahraniční politiky a bezpečnostní politiky“.
Poslední komentáře