Jak porazit Rusko bylo základním tématem debaty bývalého ministra zahraničí za ČSSD Lubomíra Zaorálka a současného náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka. Video si můžete přehrát na odkazu níž.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/223411030510212/cast/962061/
Martin Dvořák byl hostem v pořadu Interview ČT 14. prosince 2022. Rozhovor reflektoval současné krizové dění ve světě konkrétní témata byla pokračující pomoc Ukrajině, korupce v Evropském parlamentu vzhledem ke Kataru, vyhrocená situace mezi Kosovem a Srbskem. Odkaz na video je zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/222411058041214/?fbclid=IwAR1gsZ6uzcoecIv_hdvSKlXeT7glpZP03_AbDPlMwZMl1J5c-SkYqxEyZvQ
Ukrajina a její schopnost bránit se ruské agresi stojí a padá na pomoci Západu. Dělá Evropská unie při pomoci Ukrajině dost a proč zaostává za Spojenými státy? O tom a mnohém dalším byla středeční Café Evropa od 17:30 do 19 hodin na webu a Facebooku Deníku ZDE: https://www.facebook.com/CafeEvropaCZ/videos/2834713456682863/
Případně jako podcast ZDE: https://anchor.fm/cafe-evropa/episodes/Caf-Evropa-online-Rusk-vlka-na-Ukrajin–je-evropsk-podpora-Ukrajiny-dostaten-e1runss?fbclid=IwAR0y_GLNoZwK3sM0hnfwPVs-gAMs9bxG0KsYSFOQUjMbysN-GbEWQJckNp4
Evropská rada ministrů financí neschválila v úterý pomoc ve výši osmnácti miliard euro pro Ukrajinu. Dohodu zavetovalo Maďarsko, které se tak pomstilo zbytku EU za návrh na zmrazení výplaty peněz z unijních kohezních fondů. Zbytek států tak bude nucen hledat mezivládní dohodu, která by Maďarsko obešla a v lednu by tak Ukrajině mohla první miliarda a půl eura skutečně přijít na účet. Tento případ ukazuje, jak je pomoc Evropské unie Ukrajině stále složitější.
Válka na Ukrajině je jedním z nejsilnějších hybatelů politické mezinárodní scény již přes devět měsíců. Od prvních měsíců ruské invaze státy Evropské unie hledaly cestu, jak napadenou Ukrajinu podpořit a zároveň se přímo nezapojit do otevřeného vojenského konfliktu. Mimo sankční balíčky směřované na ruské obchodní aktivity, udělování víz i konkrétní jednotlivce, jejichž působnost ale nebyla okamžitá, se jako nejefektivnější cesta ukázaly dodávky těžké vojenské techniky a vojenského materiálu přímo ukrajinské armádě. Ostatní formy pomoci jako humanitární nebo finanční hrají rovněž důležitou roli.
Česká pomoc je jedna z největších
Česko na pomoc Ukrajině vydalo přibližně 17 miliard korun, z čehož 13 miliard tvořily nevojenské příspěvky jako humanitární dávky, zařízení ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny nebo výdaje na zdravotnictví. V zářijovém proslovu o současném stavu Unie Ursula von der Leyen zmínila vojenskou podporu Ukrajiny a sankční balíčky proti Rusku jako jeden z hlavních úspěchů EU v roce 2022 a zároveň upozornila na nutnost pokračovat v těchto krocích i v následujícím roce. Zdůraznila, že konec ozbrojeného konfliktu je v nedohlednu, a tak by vlny solidární pomoci, dodávky zbraní i rozšiřování sankcí neměly polevovat. Na tyto konkrétní body se soustředí i Česko v rámci svého předsednictví v Radě EU.
Dodávky zbraní z EU
Co vyjednávání a následné dodávání zbraní a další pomoci vypovídá o směřování jednotlivých členských států EU? Ovlivnila jednání ohledně příspěvků jejich vzájemné vztahy? Bude většina států EU ochotna i nadále přispívat ze svých rozpočtů na pomoc Ukrajině? Co se objevilo v dalším slibovaném sankčním balíčku, který byl projednáván 30. 9. 2022? Jaký byl rozdíl v přístupu EU a NATO k dodávkám zbraní? Jak se jednotlivá pomoc odráží v rozpočtech států i EU? Neohrozila ČR dodávkami vojenského materiálu Ukrajině svou vlastní obranyschopnost?
Na tyto a mnohé další otázky se pokusila najít odpověď středeční Café Evropa. Tentokrát na téma: „Ruská válka na Ukrajině – je evropská podpora Ukrajiny dostatečná?“
Hosty byli:
Martin Dvořák, náměstek ministra, Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Petra Gombalová Kyslingerová, vedoucí oddělení pro Ukrajinu, Evropská služba pro vnější činnost
Jan Šír, vědecký pracovník, Katedra ruských a východoevropských studií, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Lenka Víchová, ukrajinistka
Moderátorem byl Luboš Palata z Deníku.
Zdroj: https://www.denik.cz/cesko-a-eu/cafe-evropa-madarsko-valka-ukrajina-20221207.html
„Putin chce doma anexi prodat jako úspěch své třídenní speciální vojenské operace, která trvá už půl roku a přináší mu jen ostudu a porážky,” říká náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák. K Rusku se mají na základě zmanipulovaných plebiscitů připojit další části Ukrajiny. „Není žádný seznam voličů, koho chytnou na ulici, tomu vrazí urnu, u toho stojí chlap se samopalem,” líčí průběh hlasování.
Odkaz na původní článek na Aktuálně.cz: https://video.aktualne.cz/dvtv/dvorak-ruska-referenda-jsou-saskarna-a-nic-nezmeni-je-to-odr/r~bac0535a409311edb1f50cc47ab5f122/?fbclid=IwAR1-NoANw28Md-Z-b27L3muD0wW9VPcPl3aE4bjGbhzvioduiGWUzw4z_XY
Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák poskytl rozhovor pro Radio International Prague. Jeho přepis nebo audio verzi naleznete na tomto odkazu:
Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák byl hostem na ČT24 v Událostech, komentářích. Tématem bylo zvýšené napětí mezi Srbskem a Kosovem. Co bylo obsahem reportáže se dozvíte na tomto odkazu: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/222411000370801/cast/926636/
MARIE BASTLOVÁ – Přepis podcastu Ptám se já na seznamzpravy.cz
Rusko s některými majetky manipuluje proti právu, tvrdí ministerstvo. S jakými? Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák
Náměstek Ministerstva zahraničí Martin Dvořák si předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. A to kvůli pochybnostem kolem užívání ruských nemovitostí v České republice. Co s tím hodlá ministerstvo dělat?
Na Ministerstvu zahraničí je opět dusno kvůli ruským majetkům. Ministerský náměstek Martin Dvořák si totiž v úterý předvolal ruského velvyslance v ČR Alexandra Zmejevského. Resort má prý řadu indicií, že Rusové už roky využívají nemovitosti mnohdy v rozporu se zákony.
Česko má přitom s Ruskem napjaté diplomatické vztahy nejen kvůli současné agresi na Ukrajině, ale i kvůli loňskému zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do sedm let starého výbuchu v muničních skladech ve Vrběticích byli zapojeni ruští agenti.
Teď se ovšem ministerstvo zabývá pochybností, zda země své nemovitosti na českém území používá k diplomatickým činnostem. Pokud by to tak nebylo, jednalo by se o porušení českých zákonů i bilaterálních smluv. I proto vznikla na ministerstvu speciální pracovní skupina, která se nápravou majetkoprávních vztahů k nemovitostem užívaným Ruskem v ČR zabývá.
Pozornost vyvolala také snaha starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře a vyvlastnění ruské školy v pražském Bubenči. Jelikož by takový krok byl v rozporu s českým právem, rozhodla se Praha požádat vládu o úpravu zákona, podle kterého by bylo možné vlastnické právo Ruska k budově omezit.
K čemu Rusko majetky využívá a jak porušuje zákony? A mělo by Česko vyhostit ruského velvyslance?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:00 – Proč řešíte situaci až teď? Mění se situace, ať už celosvětová v důsledku ruské agrese na Ukrajině. Došlo k zásadní redukci diplomatů a lidí krytých diplomatickým statusem tady v Praze. Změnila se i vláda, která má touhu posouvat situaci tam, kam patří. Panu velvyslanci jsem sdělil obsah nóty, že jsme zachytili signály, že se ruská ambasáda pokouší manipulovat s pozemky v rozporu s našimi dohodami, vídeňskými úmluvami i českým právním řádem. Nebudu to rozvádět. Je to ale nová situace, na kterou jsme chtěli reagovat. Předal jsem panu velvyslanci i kopii nóty z roku 2021, kdy už jsme taxativně vyjmenovali budovy, které považujeme za výsostní mise a tedy používají ochranu vídeňských úmluv. Těch je podle nás pět ambasádních plus jedno kulturní centrum. Všechny ostatní nemovitosti, které v tuto chvíli Ruská federace na území ČR vlastní, jsou součástí právního řádu ČR a nemají mít diplomatickou ochranu.
2:00 – Nóta se týkala našich informací, které naznačují, že k takovým pokusům mohlo dojít. Nebudu panu velvyslanci vzkazovat, co přesně víme. Nechceme to ale nechat „vymlčet“.
2:30 – Vyzýváme je, aby se pokusili tuhle situaci řešit jednáním, a on řekl, že jsou ochotni na takové jednání přistoupit. Žádný časový limit jsem nezmiňoval ani neočekával. Čekám ale, že budou reagovat rychle. Mám pocit, že jsou připraveni jednat. Čekáme teď na reakce ruské strany a týká se to nemovitostí po celé České republice, v Praze, na Vysočině, v Karlových Varech, v Brně, všech.
4:00 – Z 35 sporných objektů je každý trochu specifický, někde jde pouze o užívání nemovitostí na území Česka, kde se domníváme, že nejsou používány k diplomatickým účelům, tudíž by nebylo platné, že jsou to bezplatné nájmy na neomezenou dobu. Jinde se může jednat i o nepovolený zábor, který k ruskému majetku nepatří. Je to tedy 35 různých příběhů, každý budeme chtít jednotlivě řešit a hledat cestu k jejich nápravě.
6:00 – Měla by tam narukovat armáda nebo policie se zbraněmi a zabrat to území? Česko trvá na tom, že je právní stát a postupujeme podle práva. Dnešní schůzka byla jedním krokem v tomto rámci. Je třeba zkusit se prvně dohodnout. Je to delikátní, jsou to diplomatické nemovitosti. Je prvně třeba ukázat, že jsme, nebo nejsme schopni se shodnout. V případě, že nebude ruská strana ochotna se dohodnout, budeme hledat jiné cesty, ale dopředu je sdělovat nebudu.
8:00 – Sdílím pochybnosti, že nebude možné domluvit se, ale ten první krok udělat musíme. (…) Vznik skupiny pro nápravu majetkoprávních vztahů je také jedním z kroků. Cíl skupiny je jednoduchý – nejde nám o to získat nemovitost nebo pozemek, ale aby nebyly nemovitosti používány za falešnou záminkou diplomatické ochrany. Pak je možné k nim postupovat podle českých práv – platit daně, nájmy, provádět tam pravidelné kontroly užívání. To je podle mě žádoucí. Žádné konfiskace, znárodňování, ale uvedení do souladu s naším právním řádem se všemi důsledky, které to má. Může se vynořit úvaha, že to Ruská federace odprodá někomu ze svých občanů. To by bylo legální a legitimní, pokud by to nebyl někdo, kdo se mezitím objeví na sankčním seznamu.
11:00 – Stanovili jsme šest nemovitostí, všechny další vlastněné Ruskou federací jsou podle našeho názoru mimo vídeňskou úmluvu a tuto právní ochranu.
14:00 – Pokud by ruská strana přistoupila na dohodu, že kromě šesti objektů bude vše posuzováno podle českého práva, je to lepší varianta než se deset, dvacet let soudit na nějakém mezinárodním fóru. Pan velvyslanec byl dnes velmi chladný, profesionální a neagresivní. Možná si uvědomují, že to takhle dál nepůjde. Ale možná je přání otcem myšlenky.
15:00 – Vede se debata o vyhoštění ruského velvyslance a přerušení diplomatických vztahů s Ruskem, nebo ne? Ta debata se vede stále, ale není vůle, ochota ani relevantní důvod, abychom k tak dramatickému kroku sáhli (…) Na sankční seznam není tak jednoduché někoho dostat, nemáme navíc legislativu, která by to zjednodušovala.
Celý podcast najdete zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-namestek-ministra-rusku-majetek-zabavovat-nechceme-at-ale-plati-najem-a-dane-204442
Města Buča, Hostomel nebo Irpin na severozápadně od Kyjeva se stala symbolem ruské agrese na Ukrajinu
Co potřebuje Ukrajina hned a co chvíli počká? A jak dlouho? S čím mohou pomoci humanitární organizace a co mohou dokázat jen místní úřady? Odborníků se ptá Martina Mašková
Stránka rozhlasového pořadu zde.
Do oblasti kolem Kyjeva se opatrně vrací život, ruská ofenziva se přesunula na východ Ukrajiny. Co potřebuje území, kterým se prohnala válka, okamžitě a co bude následovat?
„Na prvním místě je dostat lidi do bezpečí a pod střechu. Musíte vybudovat zásobování, mít vodu, alespoň základní potraviny. A potom jsou na seznamu další věci jako léky, lékařská péče, posttraumatická péče. Pak jsou to vyšší stupně civilizace,“ vypočítává náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN).
Zmíněnými „vyššími stupni civilizace“ myslí Dvořák například úklid odpadků, zajištění tekoucí vody a postupné otevírá obchodů alespoň se základním zbožím, později i s dalšími výrobky. „To je základní žebříček, jak by to mělo postupovat,“ shrnuje Dvořák, který působil jako starosta v poválečném Kosovu.
S tímto žebříčkem souhlasí i spolupracovník společnosti Člověk v tísni Ondřej Nádvorník, který působil v na Ukrajině, v Gruzii, Moldavsku, v Arménii, ale i například na Balkáně: „Bezpečí také znamená odklízení trosek a odminování. To zajišťuje armáda a civilní ochrana.“
Často se ovšem zapomíná na funkční záchody, doplňuje logistik Lékařů bez hranic Zdeněk Müller. Má zkušenosti hlavně z Blízkého východu, byl na misích v Sýrii, Iráku, Libanonu a zná dobře i Pásmo Gazy.
„Naši lidé jsou vytrénovaní přijet do takové oblasti, během krátkého času vyhodnotit, co je nejvíc potřeba, objednat to a dovézt na místo. Pokud je potřeba válečná chirurgie, jsme schopní během několika hodin operovat,“ říká.
“Aby se postupně začal rozvíjet obchod a živnosti, tak je potřeba přestat tam vozit humanitární pomoc”, říká Ondřej Nádvorník z Člověka v tísni.
S tím, že základní infrastrukturu poskytují humanitární organizace, souhlasí také Nádvorník z Člověka v tísni: „To znamená přístup k potravinám, vodě a nějaká ta psychosociální pomoc, protože mnoho z těch lidí je traumatizováno a potřebují co nejdříve začít to nějak zpracovávat.“
Následně je potřeba zajistit školy, funkční zdravotnictví a sociální péči pro nejpotřebnější.
„A samozřejmě také začít s poskytováním živobytí. Aby se postupně začal rozvíjet obchod a živnosti, je potřeba přestat tam vozit humanitární pomoc. A spíš je potřeba podpořit lidi, kteří tam jsou, i třeba přímo penězi, aby si mohli kupovat věci sami. Aby podpořili místní ekonomiku,“ říká o dalších krocích obnovy země Nádvorník.
“Je potřeba rychle instalovat někoho, nějakou autoritu, která bude schopná koordinovat humanitární pomoc”, myslí si Martin Dvořák, náměstek ministra zahraničí.
Nic z toho se ale neudrží, pokud nebude fungovat místní autorita, zdůrazňuje Dvořák: „V Kosovu i v Iráku Saddáma Husajna předchozí vlády zmizely, rozpadly se, přestaly fungovat. A přitom bylo potřeba koordinovat humanitární pomoc. To je ambice, kterou žádná z dobrovolných organizací nemá.“
„Je potřeba rychle instalovat někoho, nějakou autoritu, která toho bude schopná. Vztah místních vůči nově instalované autoritě může být různý a sám si nedovedu představit, jak to bude na Ukrajině. Předpokládám, že tam k diskontinuitě vládnutí nedojde, že nebudeme mít co do činění s loutkovými proruskými vládami. Je potřeba co nejrychleji nastolit pořádek a řád,“ apeluje Dvořák.
Psychosociální pomoc
Při péči o nejzranitelnější je potřeba nabídnout jim nejen sociální, ale i psychologickou pomoc, má jasno Nádvorník z Člověka v tísni.
„Ta je sice potřebná pro všechny, ale zvláště pro děti nebo lidi, kteří jsou více zranitelní. Například pro děti se zřizují v těchto oblastech prostory, kam si mohou chodit hrát a částečně se učit od dětí jiné věkové kategorie. A tam jim zároveň někdo pomáhá, aby se vyrovnávaly s traumatem,“ přibližuje.
Dále by pomohlo, aby ti nejzranitelnější lidé a děti nekončili v ústavech, ale v komunitní péče, dodává Nádvorník.
“Moje zkušenosti ze dvou poválečných období jsou takové, že ta obnova často napravuje spoustu hříchů, které nevznikly válkou”, pokračuje
Martin Dvořák, náměstek ministra zahraničí.
Od péče pro lidi by se mělo pokračovat k opravě infrastruktury, vypočítává další úkoly Dvořák. „Je potřeba začít s opravou co nejrychleji, protože nemáte-li, kudy dovážet pomoc, tak je to problém. Alespoň provozně opravit silnice, železnice, vodovody, kanalizace. Další logistická věc jsou skladovací prostory, odkud se bude humanitární pomoc distribuovat. To znamená, že musíte mít nějaká auta a lidi ve skladech,“ pokračuje.
„Moje zkušenosti ze dvou poválečných období jsou takové, že ta obnova často napravuje spoustu hříchů, které nevznikly válkou, ale dlouhodobě tam byly kvůli podinvestování, špatné údržbě a péči. Může se stát, že dojde zcela k zásadní restrukturalizaci celého ekonomického systému,“ nabízí naději do budoucna Dvořák.
Připouští ale, že zemědělská země, jakou je Ukrajina, se možná tolik nezmění. „Tam spíš bude snaha vrátit se co nejrychleji k tomu, co fungovalo před válkou.“
Konec korupce?
Rekonstrukce Ukrajiny po válce by mohla odstranit dlouhodobou nedůvěru obyvatel k vlastním úřadům a státní správě.
„Tím, jak instituce, armáda a civilní ochrana fungují velmi dobře, jak lidé vidí, že požárníci okamžitě hasí to, co zasáhnou rakety – tím získává státní správa na důvěře. Může to mít krátké trvání, ale to může být příležitost pro budování a transformování národa. Jedním z velkých problémů byla korupce, ale ten pocit, že teď všichni táhnou za jeden provaz, může být jakýmsi předělem,“ doufá Nádvorník.
“Tím, jak instituce, armáda a civilní ochrana funguje velmi dobře, získává státní správa na důvěře”, míní Ondřej Nádvorník z Člověka v tísni.
Dvořák je skeptičtější: „Opravdu smekám každý den klobouk hluboko před tím, co Ukrajinci předvádí celému světu. Ale trochu se obávám, že až do země začne proudit mnohamiliardová pomoc, který už nebude v tancích – ukrást tank nedává moc smysl –, že tam bude nebezpečí, aby se velká část peněz nepoztrácela. Aby nebyla rozdělena mezi kamarády.“
Válka o Ukrajinu na sítích. Kdo vyhrává boj o veřejné mínění a co můžeme dělat s dezinformacemi?
Připouští, že v míře korupce se Ukrajina ještě před válkou výrazně posunula k lepšímu: „Ale že by si lidé přestali něco přihrávat k sobě domů, to se, myslím, očekávat nedá. Uhlídat to bude jeden z velkých úkolů mezinárodní pomoci.“
Obnova Ukrajiny bude také zřejmě tématem českého předsednictví Evropské unie, které začíná v létě. Česká republika chce podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) uspořádat dárcovskou konferenci na pomoc Ukrajině a podpořit členství Ukrajiny v Evropské unii.
Poslechněte si celou debatu odborníků, moderuje ji Martina Mašková.
Autor: Pavlína Horáková
Celé video si můžete pustit na odkazu níže:
Bezvládná těla nevinných civilistů, mnohá se stopami mučení a mezi nimi i děti – celkem přes 300 mrtvých. Svět je šokován barbarským masakrem, který se odehrál ve městě Buča nedaleko Kyjeva. Volodymyr Zelenskyj vyzývá Evropu k zpřísnění sankcí proti Rusku. Do Buči dokonce pozval bývalou německou kancléřku Angelu Merkelovou a někdejšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, aby viděli „výsledky své zdrženlivé politiky vůči Putinovi“. Nejen o těchto tématech hovořil v dnešním Epicentru bývalý velvyslanec v Kuvajtu a současný náměstek ministra zahraničních věcí Martin Dvořák.
Buča a „strašidelné obrázky“, který o víkendu obletěly svět, připoutaly opět značnou pozornost k hrůzám války na Ukrajině. Jenže vyvstává otázka, jak reagovat na ruské činy dál? „Ano, já si taky připadám, že jsem vlastně bezmocný, že toho děláme málo, na druhou stranu neumím mnoho dalších věcí, pokud chceme vyloučit přímý vojenský střet mezi NATO a Ruskem a zahájení třetí světové války,“ uvedl náměstek Dvořák.
Podle něj určitě nastane další přitvrzení sankcí. „V EU byl připraven další sankční balíček, který byl podle mého názoru poněkud krotký, vlastně jenom ucpával díry v těch sankcích, ale Buča to restartovala. Teď přijde pátý a po něm šestý balíček, které budou mnohem silnější,“ poznamenal.
Buča podle náměstka na ministerstvu zahraničí může být svým způsobem zlomovým momentem. „Ruský styl válčení je takový odjakživa. Vytvářejí tlak, hrůzu a pocit, že lidský život nemá cenu. Likvidují tak celou zemi, ne jen strategické cíle a doufají, že se jim tak celá země poddá,“ uvedl Dvořák k masakru v Buče.
Podle Dvořáka ale Putina reakce Ukrajinců překvapila a nyní je to spíše tak, že čím brutálnější útoky Rusko předvádí, tím větší je odvaha a odhodlání Ukrajiny.
„To co sledujeme na našich obrazovkách je něco, co jsem si ani já v poválečné Jugoslávii a Iráku nedokázal představit. To je něco tak odporného, zrůdného a pro naši generaci je to první kontakt s něčím takto zrůdným, takže to v tuto chvíli ani ještě nedokážeme zpracovat,“ podotkl.
V další části pořadu zmínil, že zrůdnosti, které byly odhaleny osvobozením měst, nejspíše zasáhly i některé ruské diplomaty. „Jak jsme snad ani nedoufali, někteří ruští diplomaté na to reagují. Pan velvyslanec Zmejevský mezi nimi nebyl, ale někteří ruští diplomaté reagovali, reagovali dokonce i vůči našim spojencům. Pro mě osobně je ta reakce mnohem silnější, mnohem intenzivnější a mnohem pozitivnější, než jsem si uměl představit,“ poznamenal Dvořák s tím, že „přeci jenom stále mezi nimi ještě slušní lidé jsou a možná i ta Buča přes víkend a ty strašidelné obrázky… že se mezi některými z našich ruských diplomatických kolegů pohnulo svědomí, doufejme“.
Na odkazu níže si můžete pustit záznam streamu s Martinem Dvořákem o dění na Ukrajině na twitteru Andreje Poleščuka.
Zde je přímý odkaz na stream: https://twitter.com/i/spaces/1OyKADoAvnnxb?s=20
Poslední komentáře