MD v pořadu Interview ČT24

MD v pořadu Interview ČT24

Dne 21. ledna 2025 byl Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti za hnutí STAN, hostem pořadu Interview ČT24, který moderoval Daniel Takáč.

Hlavní témata rozhovoru:

  • Role Martina Dvořáka v hnutí STAN: Diskutovalo se o jeho aktuální pozici a vlivu uvnitř hnutí.
  • Reakce na inaugurační projev Donalda Trumpa: Dvořák vyjádřil překvapení nad tónem projevu a zmínil, že Trumpova rétorika a série dekretů představují výzvu pro evropské politiky.
  • Spolupráce s premiérem Petrem Fialou: Ministr potvrdil, že počítá s domluvou s premiérem ohledně klíčových evropských otázek.

Celý rozhovor je dostupný na webových stránkách České televize zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/225411058040121/

Ptám se já – Inaugurace Donalda Trumpa

Ptám se já – Inaugurace Donalda Trumpa

Dne 20. ledna 2025 byl Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti, hostem pořadu “Ptám se já” na Seznam Zprávách. Diskuse se zaměřila na inauguraci Donalda Trumpa jako prezidenta USA a její dopady na Evropu.

Hlavní body rozhovoru:

Reakce na Trumpův inaugurační projev: Dvořák vyjádřil překvapení nad tónem projevu, který považoval za útočný a postrádající ideály. Zmínil, že projev byl jasným vzkazem odpůrcům, aby se připravili na změnu pravidel.
SEZNAM ZPRÁVY

Obavy z obchodní války mezi USA a EU: Dvořák zdůraznil, že životním zájmem Evropy je vysvětlit Trumpovi, že obchodní válka by byla kontraproduktivní. Apeloval na jednotu Evropy v reakci na možné změny v americké politice.
SEZNAM ZPRÁVY

Dopady na Ukrajinu: Vyjádřil obavy, že Trump by mohl omezit nebo zrušit podporu Ukrajině, což by mělo vážné důsledky pro evropskou bezpečnost.
SEZNAM ZPRÁVY

Výzva pro evropskou obranu: Dvořák uvedl, že Evropa musí být připravena reagovat na snížený zájem USA o evropské záležitosti a posílit vlastní obranné kapacity.
SEZNAM ZPRÁVY

Celý rozhovor poskytuje hlubší vhled do postojů ministra Dvořáka k aktuálním mezinárodním otázkám a lze jej zhlédnout na webu Seznam Zpráv zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-inaugurace-trump-2025-zive-268193

Ministr Dvořák: Výdaje na obranu by se měly zvýšit za cenu vyšších daní

Ministr Dvořák: Výdaje na obranu by se měly zvýšit za cenu vyšších daní

Výdaje na obranu bychom měli zvyšovat, desítky či stovky miliard však nelze získat škrty v rozpočtu, říká ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Pokud se zpřísní požadavek NATO na členské země, mělo by Česko hledat další peníze na armádu ve vyšších daních, například ze zisků či z nemovitostí. STAN jde do voleb s cílem porazit ANO, předseda Vít Rakušan by podle Dvořáka mohl být vynikající premiér.

V pondělí se úřadu amerického prezidenta ujímá Donald Trump. Je na něj Evropa připravená?

Na Donalda Trumpa se nelze úplně připravit. Jedna z jeho určujících charakteristik je nepředvídatelnost. Tento rys si drží záměrně. Jeho výkřiky o Panamě a Grónsku považuji za součást strategie stát se nejslavnějším člověkem na světě. K tomu se veřejně přiznal a docela se mu to daří. Připravit se na to, co udělá Donald Trump, je velmi složité, protože to, co udělá, někdy neví ani on sám či jeho tým.

Evropa se musí probudit ze svého snu, že ji budou USA chránit a že se o svou bezpečnost nebude muset postarat sama. Bohužel politici nemají odvahu předstoupit před lidi a říct jim, že jsme ohroženi na naší suverenitě a bezpečnosti a budeme muset některé věci přehodnotit a zvyšovat výdaje na obranu.

Donald Trump vyzval, aby se výdaje na obranu zemí NATO zvedly z 2 procent HDP na 5 procent. V Česku se hovoří o tom, že bychom se mohli blížit třem procentům…

Zvýšení nákladů na obranu o jedno procento znamená dalších 80 miliard korun. Víte dobře, jak napnutý byl rozpočet loni, jak napnutý je tento rok. Hledání dalších 80 miliard, nebo nedej pánbůh 160 miliard při zvýšení o 2 procenta HDP, budoucím politikům nezávidím.

Pokud budou proti sobě stát sliby, že se nebudou zvedat daně, ale budou se zvyšovat výdaje na obranu, bude to znamenat škrty, které budou velmi bolet.

Vy byste byl raději pro zvedání daní?

Myslím, že by to bylo lepší řešení. Úvahy, jak zvýšit příjmy, jsou lepší varianta než škrtat a škrtat. Ve státní správě se dá vždy šetřit, ale nikdy v ní neušetříte stovky miliard korun, o kterých se bavíme.

Které daně by se mohly zvednout?

Dala by se zvednout řada daní, například korporátních. Podívejte se, jak vysoká je daň z příjmů a jak vysoká je daň ze zisků. (Sazba daně z příjmů fyzických osob činí 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy. Do hranice 100 tisíc korun ročně se prodané akcie nedaní, u vyšších částek je zisk zdaněn patnácti procenty. Pokud akcie prodáte po více než tříletém držení, daň se rovněž neplatí – pozn. red.)

Když obchodníkům na burze více zdaníte zisk, mohl by to být zajímavý zdroj příjmů. Ale nejsem ministr financí, každé zvyšování daní bolí a každé přináší nějakou bitvu. I při případném zvyšování daní musíme mít na mysli sociální smír, aby se lidé, kteří se už teď nacházejí v komplikované situaci, nedostali do hlubší krize.

Takže vyšší danění práce nebo vyšší DPH by se vám nelíbila?

V 90. letech jsem absolvoval dlouhou stáž v USA a poučil jsem se při ní, že zdaňovat peníze, které jsou v oběhu, je složité a dává to prostor pro různé „optimalizace“. Snazší je vybírat peníze pomocí daní, jako jsou například daně z nemovitostí. Pokud nemovitost stojí a má deklarovaného majitele, dá se očekávat, že majitel má peníze, když tu nemovitost postavil. Třeba ve zvyšování daně z nemovitosti prostor vidím jednoznačně.

Tak lidé někde bydlet musí. Vlastnit nemovitost přece neznamená, že máte peněz nazbyt.

Ano, ale bavíme se o typech daní, jejichž zvýšení by mohlo přinést příjem. Prostě, dokud jsou peníze v pohybu, obtížně se zdaňují, protože je vždy snaha ten pohyb namalovat tak, aby nešel zdanit. Zatímco když máte nemovitost, tak je napsaná na vaše jméno a je jasné, že z ní zaplatíte daň.

Požadavek Donalda Trumpa zvýšit výdaje na obranu tedy chápete?

Ano, myslím, že výdaje na obranu bychom zvyšovat měli.

Pokud na to evropské země kývnou, může takový krok zlepšit vztahy s USA? Teď se jeví poněkud napjaté.

USA teď řeší zejména problémy s Čínou. Chápu Ameriku, že chce, aby si Evropa svoje problémy řešila sama. USA se starají o Evropu už 70 let od války, ale mají teď svoje starosti s Tchaj-wanem a nemají kapacitu se zabývat Evropou.

Je Evropa jednotná? Nemůže ji Donald Trump svými výroky rozdělit?

Nemělo by smysl, aby USA usilovaly o rozdělení Evropy. Jejich cílem by mělo být nás posilovat, abychom dohromady měli větší sílu a odolnost.

Tak třeba i kvůli Grónsku, které by Trump rád připojil k USA. Kdyby Evropa nepodpořila Dánsko, mohl by mít pocit, že si Grónsko může vzít.

Evropa bude podporovat Dánsko.

Jak nahlížíte na Trumpova spojence, miliardáře Elona Muska, který se začal ostře kriticky vyjadřovat k evropské politice? Prostřednictvím své sociální sítě X má sílu veřejné mínění ovlivnit.

Za jednu z největších hrozeb příštích let pokládám sociální média, která se vymkla svému původnímu účelu. Jako demokrat mám problém s omezováním vyjadřování na sítích, na druhou stranu nevím, zda máme toto právo držet i pro armády robotů někde v Kremlu. Umělá inteligence dokáže na sítě vysypat tisíce „hejtů“ za minutu. S tím zatím neumíme bojovat. Sociální sítě jsou soukromé firmy, a pokud je neznárodníme, což nikdo v plánu nemá, tak musíme s jejich majiteli vyjednávat. Vymknutost sociálních sítí vnímám jako jednu z největších hrozeb pro demokracii na celém světě.

A nebylo by tedy namístě, aby Evropa o této hrozbě jednala s Trumpem?

Zatím Trumpovi obrovská moc a síla sociálních médií vyhovují a pomáhají. Byl by sám proti sobě, kdyby do toho zasahoval.

Proč na inauguraci Trumpa nejede nikdo z české vlády? Zhoršily se naše vazby na Bílý dům?

Zažil jsem v USA čtyři inaugurace, z toho dvě „live“ ve Washingtonu D.C. Na žádné z nich ani na žádné jiné nikdy nebyly přítomny hlavy jiných států, ty byly zastoupeny jen na úrovni velvyslanců. Není tedy divu, že ani letos nejsou pozvány. Ti, kdo se dnes chystají na tuto významnou událost, tam tedy nejspíš nejedou jako zástupci vlád či států, ale jako soukromé osoby, jež budou stát kdesi v davu mezi tisíci dalších. Bývá tam dost zima a moje osobní zkušenost říká, že sledovat to v teple u televize je výrazně příjemnější.

Češi mají u Trumpa stále jedno nikoliv nevýznamné plus díky jeho bývalé manželce Ivaně, která pocházela z Česka. I po rozvodu spolu měli dobré vztahy, jejich dvě děti umí trochu česky.

Kromě Trumpa řeší Evropa problémy i s některými svými politiky. Europarlament přijímá rezoluce na podporu Ukrajiny, na druhou stranu je tu několik státníků, kteří postoj podrývají. Nebo jak vnímáte poslední kroky slovenského premiéra Roberta Fica, který navštívil Moskvu?

Jako člen vlády sousední země rozhodně nebudu radit slovenskému premiérovi, co má nebo nemá dělat. Ale je pravda, že jednota Evropské unie je stále více ohrožená. Tím se dostáváme k diskuzi, zda nemůže být zneužíváno právo veta, kterým mohou některé země ohrozit pomoc Ukrajině. Proč to Slovensko dělá, je pro mě záhada. Nezdá se mi to ani z krátkodobého hlediska jako chytrá strategie. Slovensku nepřinese profit. Jestli si myslelo, že se díky příchylnosti k Rusku dostane k laciným zdrojům energie? To fungovat nebude. A je to vidět, vláda na Slovensku se sype, je možné, že budou předčasné volby.

Evropskou unii můžeme přirovnat ke klubu, jehož členové mají ze svého členství nějaké výhody. Ale když nebudete dodržovat jeho pravidla, tak se klub bude bránit. V případě Slovenska, které je v Unii čistým příjemcem peněz, je nejjednodušší trest, že pokud nebude dodržovat pravidla, nebude z EU dostávat peníze. Maďarsko už takto přišlo o miliardu eur.

Má podle vás ještě smysl Visegradská čtyřka, ke které se chce vrátit šéf ANO Andrej Babiš, pokud by se stal po volbách premiérem?

V4, tehdy ještě ve formátu V3, vymyslel Václav Havel, aby se všechny země dostaly do Evropské unie. To se povedlo. Mezitím se staly z V4 země, které spojovaly společné zájmy a jejichž premiéři se byli schopni shodnout na společném postupu. V tuto chvíli však jednota nepanuje. Do jaké míry se obnoví politická blízkost V4, to je těžké odhadnout. Může se stát, že s případnou změnou vlády dvojici rebelantů, Maďarsko a Slovensko, doplní Česko.

Primárním cílem tedy není přetlačit Spolu nebo ODS. Ale nebudeme nešťastní, když se to stane.

Hnutí ANO je v blížících se volbách pro STAN jasný soupeř. Chtěli byste porazit i koalici Spolu?

Není to hlavní cíl, všichni si uvědomujeme, že sebrat hlasy našemu koaličnímu partnerovi není cesta. Naším cílem je, abychom měli dohromady 101 a více hlasů, mnohem více se tedy potřebujeme soustředit na voliče nevládních stran, případně na nevoliče nebo prvovoliče. Primárním cílem tedy není přetlačit Spolu nebo ODS. Ale nebudeme nešťastní, když se to stane.

ODS jste v průzkumu Medianu předběhli. Jinak si STAN drží v průzkumech 10 až 13 procent voličů, Spolu okolo 19 procent. Věříte, že byste je do voleb mohli dohnat? A byl by Vít Rakušan čistě teoreticky dobrý premiér?

Jsme v úrovni teorií, ale pokud by to nastalo, tak by Vít Rakušan nepochybně byl dobrý premiér. Vítkovu kariéru sleduji nepochybně už 20 let, zaujal mě už jako mladičký starosta Kolína. Stali se z nás přátelé, přátelí se i naše rodiny. Považuji ho za velkou naději české politiky. Byl by vynikajícím premiérem. Má drajv, morální kodex, jasně stanovené priority. Má kvalifikaci i morální předpoklady, aby byl dobrým premiérem. Ale to se bavíme v hypotetické rovině.

Jenže jaký je rozdíl mezi Starosty a Spolu? Ve vládě prosazujete politiku velmi podobnou…

Tahle vláda vznikla na širokém půdorysu, od Pirátů po ODS. Její základní stavební kámen byl, že to, na čem se neshodneme, nebudeme řešit, aby nekvasily spory. I proto jsme některé své voliče zklamali, protože jsme neřešili všechny problémy, které jsme před volbami slibovali. Podřídili jsme se zásadní myšlence, a to nedopustit další „agrofertizaci země“. Pak nás samozřejmě spojila agrese Ruska proti Ukrajině a postoj, že okupované zemi je třeba pomáhat a agresorovi vzdorovat.

Máme v koalici odlišné názory na LGBT, Istanbulskou úmluvu proti násilí, euro, Green Deal atd. Půjdeme i do těchto voleb s odlišnými názory a nabídneme odlišné vize, ale stále budeme jednotní v tom, že prosazujeme naše ukotvení na Západě a v demokratické společnosti.

Jestli předseda ANO usoudí, že se mu vyplatí spojenectví s Ruskem, že jeho holdingu přinese profit, tak to nepochybně udělá.

Myslíte si stejně jako premiér Petr Fiala (ODS), že nás ANO potáhne na Východ?

Tato obava je namístě. Bude záležet, jestli bude ANO ve vládě, případně s kým. U ANO je problém, že žádné hodnotové pilíře a kotvy nemají. To, co bude pro ně výhodné, to se stane. Jestli předseda ANO usoudí, že se mu vyplatí spojenectví s Ruskem, že jeho holdingu přinese profit, tak to nepochybně udělá.

ANO tedy nevnímáte jako možného partnera ve vládě?

Máme v tom úplně jasno. Neukotvenost a koupitelnost hnutí ANO je pro nás zásadní problém, k tomu nelze pominout způsob dělání politiky, jakou předvádí předseda Babiš a celá jeho skvadra. Mají politiku postavenou na zlobě, nenávisti, nesnášenlivosti, cílí na nejnižší pudy. Tento styl politiky je nám odporný. Nemyslím, že bychom byli kompatibilní.

STAN v minulosti kandidoval s TOP 09, poté s Piráty. Dá se říci, že ani vaše hnutí nepůsobí programově ukotvené.

Máme dva pilíře. Jeden je fundamentální, je složený ze starostů obcí a měst, kteří se chtěli politicky organizovat, řeší zjednodušeně řečeno hlavně školy, školky, kanalizace. Pak máme křídlo mladých liberálů, kteří pokládají za důležitou budoucnost planety, rovnost pohlaví atd.

STAN s tím musí pracovat. Jistá ideová rozkročenost není na škodu.

Nekompatibilní s ANO jsme především ve stylu politiky. Zakládáme si na tom, že jsme klidní, slušní, stabilní a vyrovnaní. Jsme schopni se dohodnout a je nám proti mysli neustále produkovaná nenávist, jako základní pilíř politiky.

Vy sám ale do Sněmovny už kandidovat nebudete, je to tak?

Nebudu. Jsem unavený. Potřebuji pauzu. Je mi skoro 70. Když vidím, co se ve Sněmovně děje, jak to tam probíhá, tak se domnívám, že bych už nebyl schopen další čtyři roky takto kvalitně fungovat a takto náročnou práci dělat. Chci si trochu odpočinout. Jestli mi naskočí motor, tak bych to zkusil v roce 2026 ve volbách do Senátu.

Takže ministrem zahraničí v příští vládě byste být nechtěl?

Práce ministra zahraničí je opravdu fyzicky i mentálně náročná. Jestli jsem to nechtěl před čtyřmi lety, tak bych to nechtěl ani teď. Nejsem mladší, ale starší.

A kdo by se za STAN mohl stát ministrem zahraničí?

Nechci nikoho označovat. Našlo by se pár lidí, kteří by byli schopni tuto pozici obsadit.

Dne 7. ledna 2025 vystoupil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v pořadu 360° na CNN Prima News. V debatě se setkal s předsedou hnutí SPD Tomiem Okamurou.

Hlavním tématem diskuse byly předvolební billboardy hnutí SPD, které vyvolaly kontroverze. Jeden z plakátů zobrazoval muže tmavé pleti se zakrváceným nožem a nápisem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu“. Policie v této souvislosti podezřívá Okamuru ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob.

Během pořadu Okamura uvedl, že zvažuje své vydání k trestnímu řízení a hovořil o „ohrožení svobody slova“. Ministr Dvořák na to reagoval slovy: „Jste geniální stratég, byl byste blázen, pokud byste to nepoužil.“ Tím naznačil, že Okamura využívá situaci k politickému zviditelnění.

Debata se dále zaměřila na otázky svobody projevu, politické odpovědnosti a hranice mezi svobodou slova a podněcováním k nenávisti. Oba diskutující prezentovali své názory na to, jak by měla vypadat politická komunikace a jaké jsou její limity v demokratické společnosti.

Celá debata byla vysílána živě a je dostupná ke zhlédnutí na webových stránkách CNN Prima News.

Záznam živé debaty, její první část: https://cnn.iprima.cz/porady/360deg/360-7-1-v-21-30

Záznam živé debaty, její druhá část: https://cnn.iprima.cz/porady/360deg/360-7-1-v-21-59

TISKOVÁ ZPRÁVA: Odborníci u kulatého stolu jednali o ochraně právního státu

7. ledna 2025

V úterý 7. ledna 2025 se pod záštitou ministra pro evropské záležitosti a zmocněnkyně vlády pro lidská práva, uskutečnila participativní akce zaměřená na budoucnost právního státu v Česku. Setkání s názvem Právní stát v ČR: Příležitosti pro rok 2025 se zúčastnili odborníci, kteří společně diskutovali nad klíčovými tématy, která mohou posunout kvalitu právního státu v zemi. Odborníci z řad akademiků, představitelů státní správy a neziskového sektoru zde společně debatovali nad tématy spjatými s právním státem, a to v celkem třech workshopech. Ty se postupně zaměřily na posilování pravidel pro předcházení střetu zájmů, férové zadávání veřejných zakázek a participaci na legislativním procesu. Představitelé Zastoupení Evropské komise v Praze dále představili Výroční zprávu o právním státu za rok 2024. Akce vyvrcholila panelovou diskuzí za účasti ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové a bývalé místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové, kteří reflektovali výstupy z jednotlivých expertních workshopů a možné příležitosti a překážky navrhovaných řešení. „Dnešní diskuse o právním státu byla velice inspirativní a ukázala, jak důležité je otevřené vládnutí a zapojení občanské společnosti. Hledání společné vize a jasně definovaných cílů nám pomůže posunout Česko k větší transparentnosti a odpovědnosti – to je směr, kterým musíme jít,“ uzavřel ministr Martin Dvořák.

Zabránit ruskému vměšování do českých voleb do Sněmovny bude těžké, obává se ministr Dvořák

Zabránit ruskému vměšování do českých voleb do Sněmovny bude těžké, obává se ministr Dvořák

Zdroj článku: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/brusel-eu-evropska-politika-martin-dvorak-ministr-pro-evropske-zalezitosti_2501060710_kce


Nový rok přináší nové výzvy, nese s sebou ale i ty loňské. Ani v unijní politice tomu není jinak. V první letošní epizodě podcastu Bruselské chlebíčky věnované očekávaným hlavním tématům roku 2025 v česko-evropské politice o nich mluví ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Co v ní bude rezonovat a kde leží české priority?

Slovem roku by podle Dvořáka měla být „bezpečnost“, a to s ohledem na dál pokračující ruskou agresi na Ukrajině | Zdroj: Český rozhlas
„Česko je aktuálně hlasité ve dvou tématech – jedním je migrace a druhým je automobilový průmysl,“ vyjmenovává Martin Dvořák. V otázce migrační politiky má podle něj česká vláda jednotný hlas. Migrační pakt hodnotí jako krok správným směrem, je ale potřeba dosáhnout zrychlení azylového i návratového procesu a také zajistit detenční místa.

Loni v květnu prošel schvalovacím procesem balíček změn migrační politiky, ve kterém jde právě o budování větších kapacit záchytných center a posilování lidských kapacit. Na jaře se Česko při hlasování členských států zdrželo, zástupci české vlády se ale na evropské úrovni stále účastní jednání a schůzek zemí, které chtějí problémy s nelegální migrací dál řešit.

Bude to bolet víc
Česko chce být v Evropě hlasité také v otázce záchrany spalovacích motorů. Jednotný postoj uvnitř vlády se tady ale už hledá obtížněji než u migrace. „Je to okamžitá reakce na aktuální situaci, která příznivá není. Dlouhodobé řešení to nepřinese. Planeta je nemocná a potřebuje ochranu,“ míní Martin Dvořák.

V polovině prosince premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že Česko bude usilovat o odklad nového systému emisních povolenek ETS 2 minimálně na rok 2028. Podle aktuálního plánu by měl vstoupit do praxe o rok dřív. Češi taky v listopadu společně s Italy a Poláky unii vyzvali, aby zmírnila sankce vůči automobilkám, které neprodávají dostatek elektromobilů.

Tvůrci podcastu Bruselské chlebíčky (zleva): Eva Soukeníková, Filip Nerad a Zdeňka Trachtová | Zdroj: Český rozhlas
„Lidé, kteří bojují za záchranu spalovacích motorů, získali ve volbách velkou podporu, na to musí politici reagovat, tomu rozumím. Pojďme se bavit o tom, jestli budeme postupovat o něco pomaleji. Ale musíme si uvědomit, že to, co neuděláme v ochraně životního prostředí teď, se jen sune před námi a bude to bolet víc,“ komentuje ministr pro evropské záležitosti.

Slovo roku
Martin Dvořák také v první letošní epizodě Bruselských chlebíčků vyhlíží témata, která budou hýbat Evropskou unií v roce 2025.

Slovem roku by podle něj měla být „bezpečnost“, a to s ohledem na dál pokračující ruskou agresi na Ukrajině. S lednem začalo polské předsednictví v Radě EU a Poláci předeslali, že na obranu a bezpečnost chtějí klást velký důraz. Mluvit se tak bude třeba o společných evropských nákupech zbraní a techniky, to vše v kontextu plánované diskuze o novém víceletém rozpočtu EU.

„Jsme ve válečném stavu a Evropa, řekněme si to upřímně, na to není mentálně, ekonomicky ani technologicky připravená,“ myslí si Martin Dvořák.

Letos na podzim si Češi budou vybírat nové složení Poslanecké sněmovny, a tedy i vlády. Podle Dvořáka bude náročné zabránit ruskému vměšování do voleb, jaké nedávno postihlo třeba prezidentské volby v Rumunsku.

„Je potřeba se ptát, jestli právo svobodného vyjádření má mít kdejaký robot v kremelské fabrice – to v tuto chvíli nemáme úplně dořešené,“ poznamenává český ministr pro evropské záležitosti. Poprvé přitom v éteru přiznává, že do Dolní komory Parlamentu letos kandidovat nebude. „Nechávám si zadní vrátka pro senátní volby v roce 2026,“ prozrazuje.

Události komentáře 3. 1. 2025

Události komentáře 3. 1. 2025

Dne 1. ledna 2025 Ukrajina zastavila tranzit ruského zemního plynu přes své území do Evropy. Tento krok byl motivován zájmy národní bezpečnosti, neboť příjmy z prodeje surovin pomáhají financovat ruské válečné aktivity proti Ukrajině. Zastavení tranzitu ovlivnilo zejména Slovensko, které bylo na těchto dodávkách závislé. Slovenský premiér Robert Fico varoval před “drastickými dopady” tohoto kroku na celou Evropskou unii. V České republice se očekává, že dopad na dodávky plynu bude omezený, protože země již dříve diverzifikovala své zdroje energie. Nicméně analytici upozorňují, že zastavení tranzitu může vést ke zvýšení cen plynu pro některé domácnosti, zejména pro ty s měsíční fixací cen nebo tarify navázanými na aktuální ceny na burze. Evropská unie plánuje diskutovat o důsledcích tohoto vývoje na mimořádném zasedání pracovní skupiny pro energetiku. Cílem je posoudit dopady na energetickou bezpečnost a koordinovat další kroky mezi členskými státy. Tento vývoj zdůrazňuje potřebu Evropy pokračovat v úsilí o energetickou nezávislost a hledání alternativních zdrojů energie, aby se snížila závislost na dodávkách z nestabilních regionů.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák k tomu v pořadu uvedl: „Tohle celé je taková prapodivná hra, kterou dnes hraje premiér Fico. Tváří se překvapeně a vyhrožuje sankcemi. Problém je na jeho straně, protože on si nesplnil domácí úkoly,“ – … – „Ostatní odběratelé plynu už jsou dávno připraveni na to, aby svoje cesty diversifikovali, aby nebyli závislí na té jediné trubce. Jestliže Slovensko hrálo dlouhodobě svou specifickou a ne úplně chytrou hru, tak je to teď jejich problém. – … – Za mě je to nepochybně výhra. Kromě toho to není žádné překvapení – že tahle situace nastane, se vědělo už několik let. Kontrakt vypršel na Silvestra loňského roku. Všichni zúčastnění to věděli.“

Fico hází jednotu EU pod stůl, hra na vlastní pěst se mu ale může vymstít, říká ministr Dvořák

Fico hází jednotu EU pod stůl, hra na vlastní pěst se mu ale může vymstít, říká ministr Dvořák

Originální zdroj článku: https://denikn.cz/1612119/fico-hazi-jednotu-eu-pod-stul-hra-na-vlastni-pest-se-mu-ale-muze-vymstit-rika-ministr-dvorak/?cst=fc8ea5356f064ce4813e6071512a5d65b430948e21690a1683e89fd3eb8ee339

Text se zabývá několika klíčovými tématy týkajícími se evropské politiky, slovenského a maďarského přístupu k Rusku a otázkami ohledně budoucnosti spolupráce ve Visegrádské čtyřce (V4). Zde je přehled hlavních bodů:

1. Cesty Roberta Fica a Viktora Orbána do Moskvy

  • Kontroverzní návštěvy: Slovenský premiér Robert Fico a maďarský premiér Viktor Orbán navštívili Moskvu a setkali se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
  • Kritika z EU: Podle českého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) tyto návštěvy podrývají jednotu EU a NATO, což považuje za nebezpečné.
  • Symbolika a signály: Setkání s Putinem je vnímáno jako výraz sobectví a národní orientace těchto států na úkor širší evropské spolupráce.

2. Evropská jednota a její narušování

  • Role Putina: Dvořák tvrdí, že Rusko cíleně oslabuje evropskou jednotu prostřednictvím ekonomických a energetických vazeb.
  • Dopady na EU: Tato politika může mít negativní důsledky jak pro Slovensko a Maďarsko, tak pro celý projekt evropské spolupráce.

3. Visegrádská čtyřka (V4)

  • Změny v politickém směřování: Historicky byla V4 formována společnými cíli, jako je členství v NATO a EU. Nyní se však politické zájmy jejích členů liší.
  • Současná kritika: Dvořák považuje formát V4 za nehomogenní, který dnes spíše brání efektivní spolupráci a může poškozovat dobré jméno Česka v Evropě.
  • Budoucnost V4: Zmíněny jsou alternativní formáty spolupráce, jako je Trojmoří, Středoevropská pětka (C5) nebo Bukurešťská devítka (B9).

4. Česko-slovenské vztahy

  • Zhoršení vztahů: Ficova cesta do Moskvy podle Dvořáka nepřispívá k dobrým česko-slovenským vztahům. Česko už přerušilo společná vládní jednání se Slovenskem.

5. Evropské hodnoty vs. národní zájmy

  • Rozkol: Slovensko a Maďarsko se podle Dvořáka soustředí na své národní zájmy na úkor sdílených evropských hodnot a bezpečnostních priorit.
  • Možné následky: Tento přístup může být krátkodobě výhodný, ale dlouhodobě způsobí škody, například v politické izolaci nebo vnitřních problémech těchto zemí.

6. Závěr

  • Dvořákův postoj: Český ministr zdůrazňuje, že EU je silnější jako celek, a kritizuje jakékoliv kroky, které oslabují její jednotu. Zároveň varuje před příliš silnými reakcemi, například teatrálním opouštěním V4.

Tento text reflektuje současné politické napětí v rámci EU, zejména v oblasti vztahu k Rusku a vnitřní soudržnosti středoevropských států. Vystihuje také širší debatu o roli malých států v mezinárodních organizacích a o významu multilaterálních formátů spolupráce.