Hlasování o Lex Ukrajina 7 poslancům nevyšlo ani na třetí pokus. Starostové viní opozici z obstrukcí, ta nařčení odmítá. Spor se vede zejména o „přílepek“, který podle mnohých diskriminuje ruskou menšinu.

Zákon Lex Ukrajina 7, který si klade za cíl prodloužení dočasné ochrany ukrajinským uprchlíkům, poslanci do třetího čtení poslali již 22. října, doposud jej ale nebyli schopni odhlasovat. Nevyšel ani středeční třetí pokus a hlasování bylo odloženo na příští týden.

Starostové, od kterých návrh vzešel, viní opoziční strany z obstrukcí a záměrného zdržování procesu. „Obstrukce nemusí mít vždycky rozumné vysvětlení. Někdy stačí jen zlá vůle škodit. A nebo náklonnost k okupantům. Jak je to tentokrát, byste se asi musela zeptat těch, co obstruují,“ reagoval pro Seznam Zprávy ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák z hnutí STAN.

Naráží tím na dlouhé proslovy opozičních poslanců během rozpravy, které provázely i předešlá jednání. S ním souhlasí také poslanec rovněž ze Starostů Martin Exner, který je předkladatelem návrhu. „Já myslím, že jde o jasnou obstrukci, aby se Lex Ukrajina zdržel. Projednáváme to vlastně čtvrtý týden,“ dodal s tím, že schválení je nutné kvůli administrativě spojené s registrací k prodloužení dočasné ochrany uprchlíků.

Náznaky totalitního myšlení, míní Nacher

Podobná nařčení opozice odmítá. „Nesouhlasím s výrokem, že bychom něco zdržovali. Máme k tomu nějaké připomínky. Nikdo nemůže říkat, že něco zdržujeme nebo obstruujeme. Není to obstrukční jednání, je to klasické projednávání tisku,“ řekl Seznam Zprávám poslanec za hnutí ANO Hubert Lang, který se do rozpravy také zapojil.

Stejně to vidí i Langův stranický kolega Patrik Nacher. „Nechápu, proč se za každým vystoupením hledá obstrukce. To jsou náznaky totalitního myšlení. Za vším hledat obstrukce, to je obsese. Teď se připomínky týkají té materie věci,“ souhlasí.

I on byl přihlášen k rozpravě, z časových důvodů se na něj nedostalo. „Nesouhlasím s principem kolektivní viny, to je můj jediný přístup,“ vysvětlil svůj postoj k návrhu, se kterým má jako řada dalších problém.

Konkrétně naráží na jeden ze dvou pozměňovacích návrhů, které opoziční poslanci považují za problematické a označují je za přílepky. Kritizovaný návrh upravuje podmínky pro získání českého občanství pro Rusy.

Druhý si klade za cíl prosazení nového trestného činu – neoprávněná činnost pro cizí moci, za který by mělo hrozit až pět let vězení. Podle opozice se tímto způsobem snaží obejít ústavně právní výbor.

Diskriminace ruské menšiny

První návrh uvádí podmínku vzdát se ruského občanství, pokud chce člověk získat to české. To ale nemusí být v současné době jednoduché, upozorňuje opozice.

Žádosti o zrušení totiž musí vyhovět ruské úřady, které žadateli mohou proces výrazně ztížit, ne-li překazit. Kritici proto hovoří o diskriminaci a uplatnění kolektivní viny na ruskou menšinu žijící v Česku, která čítá na 40 tisíc lidí.

Kritika navíc nejde pouze od opozice. Proti návrhu se zvedla i vlna nevole právě v řadách ruské menšiny, která reagovala i na kampaň Starostů, jež návrh doplňovala s názvem „Matrjošky v Česku nechceme“. Jako znamení nesouhlasu vznikla petice „Nejsme matrjošky, jsme lidé“.

Navrhovatel zákona Martin Exner (STAN) úpravu ale za diskriminační nepovažuje. Návrh naopak hájí s odkazem na bezpečnost a intenzivnější bezpečnostní prověrky. „Oba pozměňovací návrhy se týkají bezpečnosti. Prostě tahle dvě opatření jsou vyvolána tou ruskou agresí na Ukrajinu,“ vysvětlil Seznam Zprávám s tím, že Rusům bude zachována možnost trvalého pobytu.

„Podle mého názoru nic velkého nebereme, preferujeme bezpečnost,“ dodal. Výjimky budou uděleny z humanitárních důvodů, tedy politických, rodinných nebo pokud jsou Rusové „přínosem pro Českou republiku“.

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-zla-vule-skodit-rika-dvorak-k-opozicnim-obstrukcim-u-lex-ukrajina-266243#utm_content=ribbonnews&utm_term=%22Martin%20Dvo%C5%99%C3%A1k%22&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

V rozhovoru Euro v Česku: Interview diskutoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák o perspektivách zavedení eura v České republice. Dvořák argumentoval, že přijetí eura by přineslo více výhod než rizik, jako například odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Zmínil také, že ve většině zemí eurozóny obyvatelé společnou měnu hodnotí pozitivně a nechtějí se vracet k národním měnám.

Podle něj je reálné zavedení eura do roku 2030, což by mohlo proběhnout za současného politického konsenzu a vyvážené veřejné debaty. Zdůraznil, že vstup do eurozóny je také strategickým krokem směrem k integraci Česka do „jádra“ Evropské unie. Ministr také vyzval k překonání „zastaralých předsudků“ a pokračování v odborné diskuzi​.

Odkaz na celý rozhovor: https://www.youtube.com/watch?v=X4hm978ub3M

Včerejší Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News nabídla dvě hlavní části. V první debatě se střetli ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a europoslanec Filip Turek (nestr. za Přísahu a Motoristy). Diskutovali o postavení Evropy na globální scéně a o možnostech jejího posílení. Zmíněny byly mimo jiné dopady politiky Donalda Trumpa, který by jako prezident USA mohl ovlivnit situaci na Ukrajině a v Evropě obecně​.

V druhé části proběhla širší politická diskuze za účasti poslanců Michaela Kohajdy (KDU-ČSL), Martina Exnera (STAN), Patrika Nachera (ANO) a Radima Fialy (SPD). Témata zahrnovala napětí mezi vládou a opozicí, energetickou krizi a rozpočet. Diskutující představili různé pohledy na aktuální politická témata a vzájemně kritizovali přístupy jednotlivých stran​

Pokud vás zajímá více, celý pořad lze zhlédnout na platformě CNN Prima News: https://cnn.iprima.cz/porady/partie/partie-terezie-tomankove-1-12-v-11-00