Zkraje roku způsobila tato otázka dohodovací řízení vládní koalice, nyní se debata o možném přijetí eura na jednání kabinetu vrací díky analýzám Národní ekonomické rady vlády a Legislativní rady vlády. „Analýzy ukázaly, že není žádná objektivní překážka, která by říkala, ať euro nepřijmeme. Že jej většina Čechů nechce, považuji za velkou výzvu,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

V lednu a únoru jsme měli velkou debatu o euru, ve které jste byli vy jako Starostové podobně jako prezident Petr Pavel velmi aktivní. Jaká je teď ve vládě nálada k možnému přijetí společné evropské měny? Bavíte se o tom vzájemně s ministry?
To je dobrá otázka, úplně přesně to netuším. Debata o euru probíhala už na podzim loňského roku, kdy se na stole vlády objevila zpráva o plnění konvergenčních kritérií. Přestože vyznívala velmi optimisticky, závěr vlády byl nečinit nic. To byl důvod, proč jsme se do této debaty jako STAN pustili. V novoročním projevu to potom akceleroval i pozitivní postoj pana prezidenta.

Téma eura jste nepustili ani začátkem letošního roku, kdy následoval spor ohledně zmocněnce pro přijetí eura, kterého jste jmenoval…
To se našim koaličním partnerům nelíbilo.

Dokonce to vyústilo v první a dosud jediné dohodovací řízení této vládní koalice.
Ano, v únoru jsme se rozešli s tím, že nebudu mít zmocněnce, ale jen poradce pro euro. Součástí té dohody bylo, že se zpracují dvě analýzy. Analýza Národní ekonomické rady vlády (NERV) a analýza Legislativní rady vlády, které by měly hodnotit, jestli je tam nějaké zásadní riziko pro českou ekonomiku a jestli dojde přijetím eura k nějakému narušení našeho právního nebo ústavního pořádku.

Ty analýzy měly být hotovy a jsou hotovy na konci října. A dostáváme se do situace velmi podobné, kdy uvidíme, s jakým usnesením ty dokumenty přijdou na vládu. Jestli tam bude usnesení, že to vláda bere na vědomí a už nebude dělat do konce svého mandátu nic, anebo jestli tam bude usnesení, že ještě v této věci učiní nějaké kroky.

Vy jako Starostové, předpokládám, budete chtít ještě ve věci eura něco podniknout.
My bychom si představovali a budeme navrhovat, že by další kroky měly být obsazení funkce národního koordinátora pro přijetí eura, což je funkce, která je definovaná ve strategii pro přijetí eura, která platí od roku 2003, ale ta pozice není už sedm let obsazená.

Jestliže se nějakou dobu dosavadního vývoje debata o euru odsouvala s poukazem na to, že neplníme konvergenční kritéria, tak teď v té situaci nejsme. Ekonomika se otřepala a je schopná dalšího kroku a už je to čistě politické rozhodnutí.

Tenhle krok by vládu k ničemu nezavazoval. Domníváme se, že by bylo dobré, aby tento národní koordinátor po definitivním potvrzení pozitivních výsledků ekonomických konvergenčních kritérií začal vyjednávat s Evropskou komisí o podmínkách případného vstupu do systému ERM II, tedy toho tzv. předpokoje eurozóny, protože i toto vyjednávání trvá pět, šest a možná i deset měsíců.

To už by ale pomalu přepadlo do mandátu příští vlády, která vznikne po sněmovních volbách příští podzim…
Ano, už je jasné, že dál se tato vláda nedostane.

Takže když jste na začátku letošního roku ještě věřili, že tato vláda může začít proces vstupu do ERM II, tak teď už je politická realita taková, že i vy přiznáváte, že už to není průchozí?
Je evidentní, že nestihneme vstoupit do systému ERM II, ale já za sebe nevidím žádný důvod, proč bychom nezahájili to jednání. Protože skutečně, jestliže chcete udělat nějaký krok, tak je přece logické a potřebné, abyste znal podmínky, které to vyžaduje. Hodně se mluví třeba o případném vstupu do bankovní unie, který byl stanoven jako podmínka Bulharům.

Naši odborníci, a já s nimi celkem souhlasím, tvrdí, že to pro nás není potřeba, že bulharská ekonomika je ve výrazně komplikovanější a složitější situaci. A že pro nás by to neměla být nepřekročitelná podmínka nebo podmínka, bez které nebudeme moci dál pokračovat. A tohle všechno je potřeba s Evropskou komisí vyjednat.

Máte preferenci ohledně toho, koho byste chtěl ve funkci národního koordinátora?
Nerad bych někomu dal polibek smrti tím, že řeknu, že to je náš favorit, žádného upřímně nemám. Hlavně bych nechtěl, aby se z toho stal předmět politického licitování a handlu. Musí to být skutečně odborník, který bude velmi pravděpodobně mít nějakou bankovní, mezinárodní či finanční praxi. Rozhodně by to neměla být politická nominace, ale jsem přesvědčen o tom, že takových lidí je hodně. Ani by mi nevadilo, kdyby to byl člověk, který není z podstaty velkým fanouškem eura.

Od začátku roku je vaším poradcem pro euro Petr Zahradník. Jak jste s jeho prací spokojen? Protože jste říkal, že by se měl zaměřit na věcnou debatu o euru a naslouchat oběma názorům.
To přesně dělá. Účastní se kulatých stolů, debat, vystupuje v médiích. Asi ne tak razantně, jak bych očekával, kdyby ta věc běžela tak, jak jsme původně plánovali. Je to také proto, že celá debata o euru byla na půl roku po dobu zpracování analýz trošku odložená k ledu.

Jak si závěry Národní ekonomické rady vlády o euru vykládáte? Zpráva je trochu opatrná, aby si v tom každý našel to své, a celkem odpovídá tomu, že si ji objednala vláda, která se sama na postoji k euru vnitřně neshodne.
Obávám se, že to popisujete docela přesně. Nemám to NERV za zlé, protože i ta pracovní skupina, která analýzu vypracovávala, byla složená široce od skeptiků až po eurofily, že to skoro ani jinak dopadnout nemohlo.

Berme to tak, že výstupem, který je přijatelný pro všechna křídla této debaty, je to, že není žádná objektivní skutečná překážka, která by říkala, nepřijímejte euro, je to škodlivé či špatné nebo snad sebevražedné.

Debata se vede o tom, že potenciálně jsou různá rizika s přijetím eura, většina z nich se nenaplní. Ale i ta analýza říká, že není žádný zásadní argument pro to, abychom euro nepřijímali. Můžeme o tom vést hodinové akademické debaty, ale máme 25 pozitivních testů. 25 zemí v Evropě dnes používá euro. V těchto zemích je podpora eura vyšší než 70 procent. Nevidím žádný důvod, proč by Česko při narůstajícím podílu operací v eurech se tomuhle trendu mělo bránit.

Velká výzva

Jedním z argumentů může být, že až tři čtvrtiny české společnosti si přijetí eura nepřejí. Jste si vědom politických rizik, když to jako Starostové teď velmi tlačíte navzdory veřejnému mínění, nebo máte čísla, že voliči Starostů jsou pro?
Voliči Starostů jsou určitě pro, už jsme to měli i v minulém volebním programu a budeme to tam mít určitě i teď. Přijde mi docela zajímavé až pikantní, že i taková odborná skupina, jako je NERV, najednou do svého hodnocení implementuje čistě politický aspekt, že nejsilnějším důvodem, proč nemít euro, je to, že to lidi nechtějí a vláda to nepodporuje. To jsou přece psychologické, soft argumenty. Ekonomické argumenty jsou ale jasné, euroizace pokračuje a nějaká budoucí vláda euro stejně bude muset přijmout.

Je to věc, která vyžaduje politickou odvahu. A že 75 nebo 70 procent lidí euro nechce, považuji za velkou výzvu. Ale není to pro mě důvod, abych přestal říkat to, co si myslím, že je správné řešení.