Martin Dvořák o svém bratrovi:
„Brácha, a já jsem byl jediný, kdo to v rodině věděl, jednoho dne odjel, jakože studovat. A ve skutečnosti vyhlásil, bylo to v létě 69, asi po Palachovi, vyhlásil hladovku. Prostě jeho požadavky byly, aby přestaly vycházet zprávy, aby se zrušila cenzura, aby odešli Rusové, nebo něco takového, už si to moc nepamatuji. Ale zkrátka zahájil hladovku, stal se na nějakou dobu docela mediálně známým a tuhle hladovku držel poměrně dlouho, byl už téměř v kritickém stavu, a zasedal studijní stávkový výbor, nebo fakultní výbor, jako co vlastně s ním dál. Protože on tu hladovku trávil tam, na fakultě někde na chodbě. A zase já jsem byl mladý fracek, akorát mi to brácha řekl, než jel, ale rozum jsem z toho určitě moc neměl. A tam proběhlo nějaké velké zasedání, které mělo rozhodnout, co s ním dál, protože další dny už byly kritické, a to by znamenalo, že už to je nevratný proces. A táta tam údajně, nebyl jsem u toho, pronesl takovou obhajobu, že jemu je úplně jedno, že oni, mladí revolucionáři, ho chtějí nechat umřít, ale on že bude mít raději doma živého blázna než mrtvého hrdinu. A že ho nechá prohlásit za nesvéprávného, pokud tu hladovku neukončí.“
Odkaz na video:
