Martin Dvořák, VPM Hradec Králové
Úvodní stránka | právě prohlížíte ...  Proč kandiduji

Proč jsem se ucházel znovu o místo primátora Hradce? /trocha historie/

Tisk článku


Každá vláda, a? už centrální, nebo regionální či místní, je ohrožena mimo jiná nebezpečí také tím, že se po určitém čase příliš těsně propojí s těmi, kdo se kolem nich za dobu jejich vládnutí pohybují v těsné blízkosti, a naopak s postupně vzdálí těm, kdo žijí mimo okruh jejich nejbližších partnerů a spojenců. Pak začne narůstat cosi, co nemusí být přímo korupcí, ale mluví se o „klientelismu“. Tedy ten, kdo má rozhodovat o tom, kdo bude realizovat veřejnou zakázku z peněz občanů a daňových poplatníků, tak nějak podvědomě uvažuje, že nejlíp by to udělala firma „N“, se kterou už spolupracoval dlouho a s panem ředitelem byl několikrát na rybách, na golfu nebo na tenise, případně rovnou s rodinami na dovolené. Tomu přece nelze tu zakázku nedat!

Je celkem logické, že občané (asi s výjimkou toho pana ředitele firmy „N“) to vidí poněkud odlišně. Mají celkem po právu pocit, že by se zakázky a další výhody měly rozdělovat spravedlivěji a nebo alespoň jinak. A tak čím déle sedí jistá garnitura ve vládě, na hejtmanství či na radnici, tím hlasitěji se ozývá volání po změně. A tak se může stát, že strany a skupiny, které přinášejí v principu správná řešení, jsou svrženy a nahrazeny nějakými jinými, které to sice nejspíš nebudou dělat líp, spíše hůř, ale budou „jiní, noví a tedy určitě lepší“.

A já mám zkrátka pocit, že v Hradci se za posledních 20 let udělalo spoustu dobrého a užitečného, že město zkrásnělo a rozvilo se, že si pevně drží pozici na špičce v konkurenci srovnatelných měst, a že by bylo velká škoda zbořit teď pro jakýsi všeobecný pocit, že „dost už bylo těch, co tam sedí už moc dlouho“, samotný základní pilíř, na němž se všechno to užitečné, potřebné a správné podařilo postavit. Jinými slovy, mám strach, aby se lidi z naštvanosti na současné vedení města nenechali strhnout k tomu, že ho předají těm, o kterých nic nevědí, a o kterých já osobně si myslím, že by byli městu spíše ke škodě.

Nabízím proto něco, čím si troufám být odlišný od ostatních kandidátů – odsloužil jsem osm let ve vedení města Hradec Králové a přitom nikomu v tomhle městě nic nedlužím, nikomu nejsem zavázán protislužbou, nejsem propojen do žádné zdejší firmy ani podnikatelské skupiny a nemám zde ani žádné pozemky, na nichž by se dalo něco postavit (ostatně nikde jinde taky ne). A k tomu, jako bonus, můžu přidat deset let zkušeností z celého světa, z komunální politiky v různých koutech planety, z diplomacie a obchodních jednání se zahraničními partnery.

A protože si neskromně myslím, že za osm let mého působení na radnici Hradce se toho povedlo celkem dost (a zajisté se také něco nepovedlo, nic nepokazí jen ten, kdo nic nedělá) a přitom nepatřím přímo do skupiny lidí, kteří vedli město posledních osm let, zkouším nabídnout svoji zkušenost z Hradce a z celého světa jako alternativu personální, která by ale současně znamenala kontinuitu, tedy pokračování toho, co podle mě za pokračování stojí.

S velkým zadostiučiněním například vidím, že i 12 let potom, co jsem odešel z čela města, zde funguje řada podniků, akcí a věcí, které vznikaly právě tehdy. Nahlédnu-li například do kalendáře Regina, můžu se směle a poctivě hlásit k několika jeho významným bodům od novoročního ohňostroje přes Entrée k tanci, Internet ve státní správě, Divadelní festival, Jazz goes to town až po CIAF, který si už zase našel cestu do Hradce. Stejně tak jsem rád, že našim hendikepovaným spoluobčanům dosud slouží služba DOSIO, že nadále funguje systém komisí místní samosprávy, že Hradečáci dál nadšeně užívají krytý 50m bazén a historické lázně, že nebo že slávu Hradce dál šíří Institut figurativního divadla.

Na základech, které také vznikly v těch prvních letech po pádu komunistického režimu, se dál dobře rozvíjejí a fungují městské podniky, kulturní instituce a školy a Hradecká universita může pokračovat v rozvoji vysokoškolského areálu na soutoku, kde jsem kdysi před lety poklepával základní kámen. Dodnes funguje také několik podniků, které vznikly díky schopnosti města najít pro ně v územním plánu citlivě prostor (např. Arrow, nyní už Tefelex Medical). V neposlední řadě po mém odchodu pokračovala privatizace bytového fondu, by? možná jinak, než si někteří z Vás přáli.

Mým nástupcům pak patří uznání za dořešení řady dalších dlouhodobě bolestivých míst na mapě města, které jsme už my v těch prvních osmi letech nezvládli - od rekonstrukce Hořické ulice, přes ultramoderní terminál hromadné dopravy, odhlučnění Okružní ulice až po nádherné koupaliště: To vše byly body, které bývaly ve volebních programech ještě za komunistů (a pak znovu a znovu]. Podařilo se také, by? ne zcela dokonale, dotáhnout dálnici D1 až k branám města.

I tak ale zbývá nepochybně ještě dost a dost práce do dalších volebních období. Křižovatka Mileta je asi nejstarším evergreenem, Velké náměstí čeká na svoji rekonstrukci také už příliš dlouho, ale i docela nové i starší problémy čekají na své řešení.

Po delším zvažování všeho toho, co jsem se pokusil tady popsat, a mnohého dalšího, co už by se sem asi nevešlo, vracím se tedy k myšlence, že bych rád městu Hradec Králové nabídl změnu v jeho vedení, která by však neznamenala žádné revoluční obracení kormidla a rušení tradic, jež činí město Hradec Králové tak krásným. Naopak, s pokorou k jeho kvalitám, obtěžkán zkušenostmi z osm let trvajícího prvního období, kdy jsem stál v jeho čele, a obohacen zážitky z následného desetiletého putování světem, bych rád vedl jeho kormidlo směrem k ještě větší kráse, otevřenosti celému světu a k posilování jeho největší přednosti, tedy toho, že se v něm dá žít tuze příjemně.



Tisk článku




VPM je opět členem vedení města. Za jakou cenu?

Tisk článku


TOP09 nakonec podpořila vznik koalice, kam svým politickým ukotvením patří. A to je jistě dobře. Prokázala ovšem v mezidobí zajímavou schopnost vysvětlovat prakticky každý krok TOP jako obě? této strany s cílem dosáhnout to nejlepší možné řešení pro město. Není mi úplně volno z titulků a´la TOP prosadila ZMĚNU, nebo? se domnívám, že je to velice nepřesná zkratka toho, co se ve skutečnosti událo.

Pokusím se proto popsat genezi vyjednávání o složení městské rady z jiného pohledu. První večer po skončení voleb se sešli zástupci 5 stran politicky orientovaných napravo od středu a disponujících většinou hlasů v novém zastupitelstvu a shodly se, že jsou ochotny vyjednávat o společném vedení města. V této sestavě měla ODS 6 mandátů, HDK 5, TOP a VPM po 4 a DHK 2. Všichni jasně deklarovali ochotu a vůli zásadně obměnit budoucí vedení města v porovnání s minulým volebním obdobím. Z bývalého pětičlenného vedení v té době už byli tak jako tak ze hry 3 (pp.Herman, Malíř a Divíšek) a ODS byla ochotna nenominovat primátora, na což by v této sestavě nepochybně měli nárok. Velmi rychle se v dalších jednáních začala rýsovat shoda i v rozdělení míst v Radě, tedy 3+2+2+2+2 s tím, že každá ze stran bude mít jednoho placeného člena vedení města (primátor + 4 náměstci). Poněkud překvapivě proto zapůsobil požadavek TOP na 2 náměstky a další 2 radní, vznesený při dalším kole jednání. Je pravda, že tahle nehoráznost byla odmítnuta docela razantně a ani dnes s odstupem času to nepovažuji za chybu.

Od té chvíle ale začaly problémy, jednání se často odkládala, čas plynul a dohoda se rodila stále hůře. Osobně jsem se 28.října účastnil bilaterálního jednání mezi VPM a TOP, kde měl být rozřešen spor, zda náměstkem pro rozvoj bude ing. Nádvorník nebo doc. Šilhánková. Přednesli jsme si navzájem návrhy a varianty a pánové Nádvorník a Vedlich z jednání odešli s tím, že musí rozhodnout jejich stranické orgány, které se sejdou v pondělí  a v úterý 1. resp. 2. listopadu. K velkému překvapení ale pan Nádvorník přišel zkoprnělým partnerům již 31. října oznámit, že TOP z koalice vystupuje, nebo? jí „nedůvěřuje“.  A velice záhy se objevila informace, že TOP vstupuje do koalice s ČSSD, která jí nabídla místo primátora. Skoro by se zdálo, že pan Nádvorník zvolil holuba na střeše… Zbytek původní koalice nadále držel původní dohodu a stále opakoval, že čeká, až se TOP vrátí k jednání. TOP to vytrvale odmítala a lákala ke spolupráci s ČSSD pouze samotnou ODS, zřejmě proto, aby tím dosáhla té stále omílané ZMĚNY, kterou by podle jejich zvláštního vidění zaručila pouze kontinuita práce všech 6 členů minulého zastupitelstva za ODS, tedy dvou náměstků a  4 dosluhujících členů Rady za ODS. Tedy nešlo samozřejmě o žádnou změnu, ale o post primátora pro pana Nádvorníka.

Až ve chvíli, kdy svoji pochopitelnou primátorskou touhu konečně veřejně oznámila paní Orgoníková, pochopil konečně i pan Nádvorník, že primátorem nebude. A najednou bylo možno jednat znovu s původními partnery, místo ZMĚNY se v prohlášení opět objevila vůle hradeckých voličů po pravicovém vedení města a další pěkná slova. Pokud se nakonec podařilo dosáhnout dohody, bylo  hlavně díky ústupkům zejména ze strany HDK a VPM. A naopak nejvíc na svém nevypočitatelném postoji vydělala TOP09, která získala navíc místo 3. radního a pak už vůbec nevadil ani bývalý náměstek Soukup, ani bývalí radní Fink, Springer, Michálek, Štěrbová nebo Šilhánková, tedy fakt, že v nové Radě je víc jak půlka bývalých radních… Pokud jde o mě, vím, že je to kompromis, a ten nemůže nadchnout nikoho. Na druhé straně, při zvážení jiných alternativ, které se nabízely, považuji tohle za řešení použitelné a asi nejlepší z dosažitelných. Je teď na nové Radě, aby dokázala, že to, co má být změněno (a že toho je!) se opravdu změní, ale přitom si naše město udrží svoje nepopiratelné přednosti a kvality, které vznikly nejen za posledních 20 let pravicových vlád, ale také a především za dob Pospíšila, Ulricha a Pilnáčka (kteří rozhodně nebyli socialisty :))




_