Dne 24. září 2024 proběhlo v Bruselu první zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) pod vedením maďarského předsednictví, na němž Česko zastupovala náměstkyně ministra pro evropské záležitosti Pavlína Žáková. Hlavními tématy jednání byly představení a výměna názorů k prioritám maďarského předsednictví, horizontální diskuze o každoročním dialogu Rady o právním státu, dále výměna názorů k obecnému vývoji situace v oblasti právního státu ve vybraných kandidátských zemích a konečně výměna názorů k přípravě zasedání říjnové Evropské rady.

Prvním bodem bylo představení a debata o prioritách a programu maďarského předsednictví, které se aktuálně nachází již téměř ve své polovině. Česko obecně kvituje důraz kladený na témata konkurenceschopnosti EU či migrace. Ve vztahu k agendám příslušným přímo pro Radu GAC náměstkyně Žáková na jednu stranu ocenila závazek Maďarska dále se věnovat přezkumu a dialogu o právním státu, na druhou stranu uvedla, že: „Česku mezi prioritami chybí silnější důraz na téma podpory Ukrajiny, a to i ve vztahu k politice rozšiřování EU, kde Maďarsko klade důraz spíše na země západního Balkánu, a Ukrajinu či Moldavsko více upozaďuje.“ V diskuzi pak obecně zazníval apel na dodržování principu nezávislosti předsednictví a jeho role tzv. honest brokera jak vnitřně, tak navenek při jednání s partnery ze třetích zemí.

Druhým bodem programu byl každoroční dialog Rady o právním státě, a sicevýměna názorů k horizontálním otázkám. Podkladem pro tuto rozpravu byla již pátá Zpráva Evropské komise o právním státu z července letošního roku, konkrétně její zastřešující kapitola o obecných trendech v EU, jež se věnuje oblastem jako nezávislost soudnictví, boj proti korupci, svoboda a pluralita médií či institucionální aspekty týkající se systému brzd a protiváh. Česko obecně vnímá Zprávu jako užitečný preventivní nástroj doplňující jiné, reaktivní mechanismy a oceňuje, že se Rada GAC tématu pravidelně věnuje.

Následujícím bodem na agendě ministrů pro EU byla situace v oblasti právního státu ve vybraných kandidátských zemích, a to přímo za účasti ministrů dotčených čtyř zemí, tedy Albánie, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska. Zahrnutí čtveřice do Zprávy Evropské komise o právním státu je letošní novinkou, jejímž cílem je podpořit kandidátské země v jejich reformním úsilí právě v oblasti právního státu a napomoci tak jejich orgánům dosáhnout v procesu přistoupení dalšího pokroku. Oproti členským zemím EU komisní Zpráva v části pro kandidátské země však žádná doporučení neobsahuje, neboť ta jsou vydávána výhradně v rámci každoročního balíčku týkajícího se rozšíření, který by měl vyjít v polovině října. Česko prostřednictvím náměstkyně Žákové ujistilo kandidátské země o naší trvající podpoře procesu rozšíření s dovětkem, že „Vítáme rozšíření diskuze o vývoji v oblasti právního státu na čtyři nejpokročilejší kandidátské země, kterým umožňuje lépe pokročit v integraci před přistoupením a všem nastavit lepší vzájemné porozumění. Zvláště ráda bych ocenila pokrok na straně Černé Hory, zejména v oblasti svobody médií.“

Nakonec Rada v rámci pracovního oběda projednala přípravy na nadcházející zasedání Evropské rady, které se uskuteční ve dnech 17. a 18. října 2024. Stabilními tématy na agendě lídrů bude podpora Ukrajiny a téma vývoje na Blízkém východě, dále také migrace a ve světle nedávno vydané Draghiho zprávy také konkurenceschopnost EU.